Možná rekonstrukce druhu Vespersaurus paranaensis

Možná rekonstrukce druhu Vespersaurus paranaensis | foto: Langer, M. C.; et al. (2019)Creative Commons

V Jižní Americe objevili unikátního dinosaura. Běhal jen po dvou prstech

  • 9
Vědci na základě zkameněliny z Brazílie popsali prvního dinosaura, který nosil celou svou hmotnost na jediném prstu. Zřejmě šlo o výhodné přizpůsobení podmínkám v pradávné poušti.

Dinosaury má řada z nás stále zafixované jako větší či menší plazům podobné tvory. Ve skutečnosti ovšem odborníci objevili velké množství „bizarních“ druhů, které se vzhledem a anatomií výrazně odlišují od obecně uznávaného standardu.

Známe například miniaturní „netopýří“ teropody, podivné obojživelné spinosauridy nebo obří ornitomimosaury s „kachním“ zobákem na čelistech. Nový přírůstek do dinosauří rodiny, představený světu letos v červnu, by mohl všechny předchozí podivnosti hravě překonat. Jak již název článku napovídá, měl pouze jeden funkční prst na každé zadní končetině. To by však ještě nebylo tolik zvláštní. 

Jediný prst na přední končetině měli například také někteří alvarezsauridi, malí opeření teropodi, živící se zřejmě termity. Ovšem vespersaurus měl jediný funkční prst ne na předních, nýbrž na zadních končetinách. Jinými slovy, jde o jediného známého dinosaura kráčejícího pouze po jednom prstu, který nesl celou jeho hmotnost. Tato takzvaná funkční monodaktylie je naprosto unikátní mezi dinosaury i obecně mezi plazy.

Kost lebky a virtuální model zubu teropoda druhu Vespersaurus paranaensis. Tento malý dinosaurus byl zřejmě aktivním predátorem lovícím menší obratlovce a příležitostně pojídající i bezobratlé, vajíčka, části rostlin apod. Při velikosti německého ovčáka zřejmě nepředstavoval hrozbu pro větší živočichy, mohl ohrožovat mláďata některých dinosaurů a ptakoještěrů.

Část kostry pravé dolní končetiny vespersaura, holotyp s označením MPCO.V 0065d1. Nápadná je zejména délka prostředního prstu, který u tohoto dinosaura nejspíše nesl celou hmotnost těla. Jde o jediného dosud známého dinosaura s funkční monodaktylií.

Již dříve objevené otisky stop s podivným úzkým profilem, známé z geologicky starších sedimentů, mohly patřit některým vývojovým předchůdcům vespersaura. Je otázkou, jak dobře dokázal dinosaurus s takto anatomicky konstruovanou dolní končetinou běhat, manévrovat a skákat.

Pravděpodobně však pro něj byla tato adaptace v dlouhodobém měřítku nějakým způsobem výhodná. Mohlo snad jít o přizpůsobení životu ve vyprahlé krajině tzv. pouště Botucatu na území současné Brazílie v době před 90 miliony let? Zatím o tom můžeme jen spekulovat.

Objevuje se také zajímavý názor, že podobně jako později v evoluci koňovitých kopytníků mohly i v případě dalšího vývoje těchto dinosaurů postupně zaniknout „postranní“ prsty úplně a pro chůzi tak nakonec zbyl jediný zbytnělý prst, plnící roli jakéhosi pomyslného kopyta. Ale to už se pohybujeme zcela v rovině nepodložených spekulací.

Článek byl převzat z webu Dinosaurusblog Vladimíra Sochy. Text byl redakčně upraven, originál najdete zde.


Témata: Brazílie