Jaký vliv má kouření na průběh onemocnění covid-19? | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.cz

Kouření chrání před koronavirem? Je to pochopitelně nesmysl, varuje WHO

  • 155
Cigaretami proti koronaviru. I takové nápady se šíří po internetu. Teorie o údajné prospěšnosti cigaret v otázce odolnosti vůči covidu-19 má dokonce částečnou podporu francouzských vědců. Podrobnější pohled na statistiky však ukazuje, že jde o nesmysl. Kouření naopak vše zhorší, varuje WHO.

Nemoci, které jsou statisticky prokazatelně spojené s kouřením cigaret

Kouření cigaret škodí zdraví, způsobuje rakovinu plic a způsobuje předčasné úmrtí. To je informace veřejně známá už od roku 1964 (a indicie byly už od 30. let). Desítky různých škodlivých dopadů na lidské zdraví – od rakoviny přes chronickou obstrukční plicní nemoc až po srdeční problémy a cukrovku – dělají z cigaret jeden z nejškodlivějších zlozvyků viděno pohledem veřejného zdraví.

Proto bylo přinejmenším překvapivé, když francouzští vědci navrhli, že by nikotin mohl fungovat jako „ochrana před nákazou koronavirem“. Jejich studie je od 21. dubna dostupná v tzv. preprintové podobě, tedy neprošla recenzním řízením a nebyla publikována ve vědeckém časopise. (To ale v době koronavirové není výjimka, preprintové publikace se kvůli zájmu o rychlé zprávy dostávají do popředí. Někdy je to kuprospěchu, jindy na škodu.)

Čtyřčlenný tým vědců (tři z nich z Pasteurova institutu v Paříži) ve svém článku představují hypotézu o prospěšnosti nikotinu v boji s nákazou: „Je důležité najít lék na základě dostupných vědeckých údajů. Proto zkusmo navrhujeme hypotézu, která by, jak doufáme, mohla zachránit životy. Na základě nových epidemiologických dat vidíme, že kuřáci se zdají býti chráněni před infekcí SARS-CoV-2. Domníváme se, že by to mohlo být způsobeno nikotinovým acetylcholinovým receptorem (nAChR), který hraje důležitou roli v patofyziologii infekce covidu-19.“

Svou hypotézu založili vědci na údajích z Francie (jde rovněž o preprintovou studii, která zatím neprošla recenzním řízením a publikací, dva z autorů jsou stejní u obou studií). Ve skupině 343 francouzských pacientů, u kterých byl diagnostikován nový koronavirus, bylo pouze 15 kuřáků, tedy 4,4 %. To je o poznání méně, než je podíl kuřáků ve francouzské populaci (25,4 %). Z toho vědci vyvodili, že kouření chrání před infekcí novým koronavirem. Podobných čísel si vědci všimli i u zpráv z Činy a USA.

Pozor na zbrklé závěry

Předem je potřeba říci, že není nic špatného na tom, že vědci na základě svých pozorování předkládají hypotézy k následnému zvážení. Pokud by skutečně kouření cigaret nějakým způsobem pomáhalo bojovat proti infekci covid-19, rozhodně by stálo za to takovou souvislost prozkoumat. Ostatně francouzští vědci nikde neříkají, že by snad měli lidé začít kouřit, aby se pandemické nákaze vyhnuli. Namísto toho navrhují, že by se využily stejné prostředky, které kuřákům pomáhají s odvykáním – nikotinové náplasti. Ohlas na studii byl takový, že francouzská vláda přistoupila k zákazu prodeje nikotinových náhražek z obavy, že je zájemci vykoupí a nezbude na uživatele, kteří se léčí ze závislosti na cigaretách.

Než ale poběžíte do lékárny nechat se polepit, měli byste vědět, že jde pouze o hypotézu, která vychází z z hypotézy, která dále vychází z nesystematického pozorování. To vše navíc v preprintových publikacích.

Zvláště, pokud kouříte, může být lákavé vybrat si z této studie to, co vám vyhovuje. Tedy „kouření mne chrání před koronavirem“. Ale to by byla opravdu neopatrná, vybíravá a neprofesionální práce s daty. Celý obrázek vypadá poněkud jinak.

Kouření zvyšuje riziko vážného průběhu covidu-19

Preprintová publikace francouzských vědců vyvolala dostatečný ohlas na to, aby se k ní 11. května vyjádřila Světová zdravotnická organizace. „Kouření tabáku je známým faktorem, který zhoršuje průběh mnoha respiračního onemocnění. Experti WHO dospěli k závěru, že u kuřáků je větší pravděpodobnost, že u nich dojde k těžkému průběhu nemoci covid-19 než u nekuřáků.“

Plíce poškozené dlouhodobým kouřením

„Covid-19 je infekční onemocnění, které primárně napadá plíce. Kouření ochromuje plicní funkci, a tím ztěžuje tělu boj s infekcí koronaviru,“ píše panel WHO v prohlášení. „Neustále posuzujeme dostupné vědecké informace, včetně informací o odlišném průběhu v závislosti na užívání tabáku nebo nikotinu. Apelujeme na vědce, výzkumníky a novináře, aby byli opatrní ve svých vyjádřeních a nešířili nepodložené informace, že tabák nebo nikotin měly snižovat riziko covidu-19. Nyní neexistují dostatečné informace o tom, že by tabák nebo nikotin byly účinné jako prevence nebo léčba.“

Kupříkladu studie publikovaná v The New England Journal of Medicine (PDF) shledala, že kuřáci měli skoro dvakrát větší šanci, že na covid-19 zemřou v porovnání s nekuřáky, kteří onemocněli stejnou nemocí. Dat o zemřelých kuřácích nebylo tolik, takže je zde celkem velký interval nejistoty, ale trend byl každopádně jasný: to, že byl někdo kuřák, mu při boji s covidem-19 rozhodně nepomáhalo. Naopak.

A i kdyby...

O čem naopak existují zcela dostatečné důkazy? O škodlivosti kouření. Přibližně polovina kuřáků nakonec zemře na chorobu, která souvisí s kouřením. V Evropě zemře na nemoci související s kouřením 16 % lidí, v České republice je to 18 % (údaje z roku 2004, PDF). Kouření zvyšuje riziko rakoviny, a to nejen rakoviny plic, ale také rakoviny tlustého střeva, jícnu, žaludku, slinivky nebo úst (PDF). Nemluvě o cukrovce, srdečním selhání a dalších rizicích.

Sečteno a podtrženo by byl špatný nápad začít kouřit, i kdyby kouření nakrásně pomáhalo chránit před koronavirem. Kouření – kdybychom se na něj dívali jako na nemoc – má větší „smrtnost“ než nový koronavirus. Těžký kuřák se dožije v průměru o 13 let méně než nekuřák.

Vliv kouření na očekávanou délku dožití
věk mortalita (%)

Těžký kuřákBěžný kuřákObčasný kuřákNekuřák
300000
310.10,100
320.20,10,10,1
330.30,20,10,1
340.40,30,20,1
350.60,40,30,2
360.70,50,30,2
370.90,60,40,2
3810,70,50,3
391.20,80,60,3
401.410,60,4
411.71,10,80,4
421.91,30,90,5
432.21,510,6
442.51,71,10,7
452.921,30,8
463.32,31,50,9
473.72,61,71
484.32,91,91,1
494.83,32,21,3
505.43,72,51,4
5164,22,81,6
526.74,63,11,8
537.55,23,52
548.35,83,82,3
559.26,44,32,5
5610.174,72,8
5711.17,75,23
5812.38,65,73,4
5913.59,46,33,7
6014.910,474,1
6116.311,47,74,5
6217.812,58,45
6319.413,79,25,5
6421.21510,16
652316,411,16,6
662517,912,17,2
6727.219,513,37,9
6829.521,214,58,7
6932.123,215,99,6
7034.925,417,510,5
7137.127,519,411,8
7239.429,621,413
7341.932,123,614,5
7444.634,72616,1
7547.337,328,417,7
7650.240,231,119,5
7753.143,133,821,4
7856.246,336,823,5
7959.449,539,925,8
8062.752,943,228,2
8166.156,546,730,8
8269.460,150,333,6
8372.863,75436,5
8476.167,457,839,6
8579.37161,642,8
8682.474,665,546,3
8785.378,269,449,9
888881,473,153,6
8990.584,77757,5
9092.787,680,661,4

Zdroj dat: CBS.nl

Takže i kdyby mělo kouření nabízet nějakou ochranu před koronavirem – a zopakujme, že dosavadní data to přesvědčivě neukazují – celkový dopad kouření na lidské zdraví je tak devastující, že by jej ani tento údajný bonus nemohl vyvážit.

Jak přestat kouřit během pandemie?

Naopak, pandemie respiračního onemocnění bude zřejmě pro řadu kuřáků motivací se svého zlozvyku zbavit. Pokud by k tomu chtěli využít vědecky ověřený postup, mají štěstí. Cochrane Library – zdroj důkladných vědecky ověřených metastudií – vydala analýzu právě pro ty, kteří chtějí přestat kouřit během pandemie.

Hlavními nástroji, které se kuřákům po celém světě osvědčily při překonání jejich návyku, jsou podle metastudií:

  • nikotinové náplasti, žvýkačky apod. zvyšují šanci úspěchu o 50 až 60 %
  • internetové návody a služby mají mírně pozitivní efekt
  • přestat kouřit ze dne na den je podobně obtížné, jako přestat kouřit postupným snižováním vykouřených cigaret
  • některé léky na předpis mají velký potenciál pomoci kuřákům přestat kouřit (PDF)

„Už po dvanácti hodinách od poslední cigarety se vrátí hladina oxidu uhelnatého v krvi do normálu,“ povzbuzuje WHO kuřáky konkrétními čísly. „Do dvou až dvanácti týdnů se vám zlepší oběh krve i činnost plic. A do jednoho až devíti měsíců se zbavíte dušnosti a pokašlávání.“