Na úvod rozhovoru se moderátor Rozstřelu zeptal Dienstbiera, jaký má názor na případné plošné testování celé populace, které nyní chtějí provádět na Slovensku, ale v určité formě ho plánuje i český ministr zdravotnictví Roman Prymula.
„Jsme příznivci toho, aby se testovalo co nejvíce. Nicméně se domníváme, že zatím nejsou na trhu technologie, které by opravdu umožnily plošné testování, pokud se bavíme o otestování 10milionové populace České republiky,“ uvedl Dienstbier.
Myslí si také, že antigenní testy, které chce pro testování použít ministerstvo zdravotnictví, mají dvě velké nevýhody. Jednak jsou méně citlivé než PCR testy, které se používají při současném testování na koronavirus, a pak je třeba i u nich použít stěry nosohltanu, a tím pádem je k jejich odběru potřeba vyškolený personál.
Antigenní testy sází na detekci proteinů, které se nachází na povrchu viru a jejich výsledek je k dispozici do půl hodiny, ale i dříve. Jen pro připomenutí, PCR test, který se považuje za zlatý standard, zjednodušeně řečeno odhaluje genetickou informaci viru prostřednictvím rozštěpení a namnožení vzorku RNA (ribonukleová kyselina). Výsledek je pak znám do 24 hodin. Ale zpět k antigenním testům.
„Jsme v situaci, kdy máte poměrně rychlý test, který ovšem vyžaduje poměrně náročný odběr a tuto kombinaci považuji za nevhodnou k masivnímu nasazení, protože byste potřeboval desetitisíce lidí vyškolených v odběrech,“ poukazuje na situaci biochemik.
Pomoci by mohly antigenní testy ze slin, ale ty se zatím nepodařilo vyvinout.
PCR ze slin
Firma DIANA Biotechnologies se nyní snaží vyvinout testy, kde by se vzorek pro testování metodou PCR neodebíral nepříjemnou cestou odběru z nosohltanu, ale pomocí slin.
„Zde máte tři elementy. Jednak, zda se virus ve slinách vyskytuje, a zde je poměrně velké množství důkazů, že tomu tak je. Druhá otázka je, jestli jsme schopni virus ze slin detekovat. A pak je poslední element, zda jsme schopni reprodukovatelně sliny odebírat,“ vysvětloval postupně základní otázky Martin Dienstbier.
V obou prvních případech je odpověď kladná. Přítomnost viru byla již ve slinách dokázána a odpovídá tomu i systém šíření viru pomocí kapének. Otázka identifikace viru ze slin je také již pomalu vyřešena a podle biochemika i současný systém PCR detekce vykazuje velkou citlivost, i když se místo stěru využijí sliny.
Na poslední případ, tedy zda je možné odebrat stejný vzorek slin u různých lidí, zatím není jednoduché odpovědět. Lidé mají několik slinných žláz, z nichž se některé nacházejí v přední části úst, kde se virus v podstatě nemnoží.
Před více než dvěma roky vznikl při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR startup DIANA Technologies. Mezi jeho zakladatele patřil vedle Václava Navrátila a Jiřího Schimra i Martin Dienstbier, který je nyní jeho provozním ředitelem. Firma si dala za cíl vytvořil globálního hráče na poli diagnostiky a vývoje léčiv. Nyní dodává poměrně velké množství testovacích sad a technologií pro PCR detekci viru SARS-CoV-2 a vyvíjí nové metody testů a boje proti této nákaze. |
Martin Dienstbier je ale v tomto ohledu optimistický. Testy na dobrovolnících, které prováděli v laboratoři, přinesly dobré výsledky, a tak se nyní chystá velká validační studie, která má porovnat výsledky při klasickém odběru z nosohltanu oproti odběru ze slin.
Samotný odběr vzorku by měl být jednoduchý a zvládnout by ho měl testovaný sám.
„Jednoduše naslintáte do malého trychtýřku, odkud to steče do zkumavky. Trychtýřek pak zlikvidujete a zkumavku zavřete,“ popisuje odběr biochemik.
Test pak probíhá jako ten klasický ze stěru.
Ve firmě DIANA Biotechnologies se nyní snaží co nejvíce proces detekce zautomatizovat a přijít s rychlou izolací RNA pomocí jimi namíchaných chemikálií. Výsledek by mohl být po padesátiminutové reakci v automatickém analyzátoru. Dienstbier odhaduje, že by pak jedna laboratoř mohla zvládnout analyzovat až 5 000 vzorků denně. Zároveň by se mohla snížit cena za jeden test až několikanásobně.
Jak dál koronavirem?
„Koronavirus je při vší škodě, kterou na světě páchá, relativně pochopený virus,“ otevírá další téma biochemik. „Jsem přesvědčen, že někdy na začátku příštího roku dostanou schválení první vakcíny, které budou účinné a bezpečné a někdy v polovině příštího roky by se měly ve větším měřítku dostat i do Evropy,“ předpokládá zakladatel společnosti DIANA Biotechnologies.
Ruku v ruce s účinnějšími terapiemi se počítá s rychlejší rekonvalescencí po prodělání onemocnění a také s mírnějšími průběhy choroby.
„Někdy v průběhu příštího roku bychom se mohli s použitím vakcín, terapií a testovací kapacity dostat k bodu zvratu a mohlo by se podařit epidemii potlačit,“ vysvětluje svůj pohled Dienstbier.
Jednou z těchto terapií by mohlo být podávání monoklonálních protilátek, které nyní vyvíjí několik firem a byly podávány i při léčbě amerického prezidenta Trumpa.
„Tato terapie je takové zrychlené očkování, když do těla dostanete přímo protilátky, které začnou ihned proti viru bojovat a blokovat jeho vstup do buněk. Nevýhoda je, že to je jednorázová terapie a takto dodané protilátky pak z těla zmizí,“ popisuje biochemik monoklonální protilátkovou terapii.
U vakcíny je však efekt dlouhodobější.
Další nevýhodou této léčby, která se může použít i preventivně, je však vysoká cena a obtížnost výroby. Tyto proteiny totiž nelze vytvořit prostřednictvím jednoduché chemické syntézy.
