ta na obrázku 5 mi připomíná "slovenskou strelu"

Kotel vpředu znamenal určitě jistou diskomfortnost, ale parní lokomotivy také jezdívaly "uhlím napřed", jak se praví ve známém Přednostovi stanice, a pak - to je pohled železničního nadšence - to naši strojvůdci s ohledem na délku parných rušňov neměli až tak hrozné. To u jihoafrických Garrattek nebo amerického monstra Big Boy už byla asi docela jiná záležitost.

Jde o velmi zajímavé povídání, pro fanoušky železnice téměř povinné. Těším se na další exkurze směrem stříbrné pásy a okřídlená kola.

Zpětný chod lokomotivy ale byl velmi limitovaný a většinou byl povolen jen do nějaké rychlosti, používal se jen při posunu, nikdy ne na volné trati. Těch důvodů je víc, jedním je riziko prošlehnutí ohně do budky, zkrátka je ta lokomotiva navržena pro chod dopředu. Proto taky byly všude točny...

Moc pěkný souhrn. Jen bych dodal, že častou námitkou proti prvním parním lokomotivám byl argument, že u koně, byť není prost nevýhod, prakticky nehrozí exploze.

Snad kromě toho případu před dvěma lety, kdy ale nebyl problém v konstrukci koně, nýbrž ve složení jeho potravy v kombinaci s neobvykle horkým létem.

Hezký článek, ale mohl by být trošku podrobnější. Např. autor opakovaně zmiňuje, že Stephensonova Raketa měla jako první moderní řešení kotle, ale už nezmínil, v čem to moderní řešení spočívá a jak to měli lokomotivy před tím.

Jednalo se o použití vícetrubkového parogenerátoru v kotli, místo do té doby používaného řešení s jednou velkou centrální trubkou, čímž se zvýšila plocha ohřevu a tím pádem i účinnost. Další prvkem bylo vypouštění páry z parních strojů do komína, čímž se tvořil tah a opět tak zvýšila účinnost.

Ono těch pokusů ve všech směrech bylo mnohem více. Dovolím si sdílet jednu stránku, která to docela hezky popisuje:

http://www.douglas-self.com/MUSEUM/LOCOLOCO/locoloco.htm

zajímavé čtení, díky....

Když pominu základní téma, kterému je článek věnovaný - udivuje mě pozadí za tou lokomotivou - Eiffelovka. Ty koleje vypadají, že se stáčejí doprava k Eiffelovce. Tam tudy někdy vedla trať tak blízko ní? Nikde jsem nic nenašla, žádné info. Myslím, že ta současná trať, co vede podél Seiny to nebude.... Zdá se mi, že je ten snímek pořízený velice blízko, tak 100 m od věže...

Nemám potuchy, jak vypadalo tehdejší okolí, ale napadlo mě, že při stavbě věže by dávala blízkost kolejí celkem smysl...

V dnešní době samozřejmě dává smysl jedině lokomotiva elektrická. To, že mnohé tradě u nás dosud nejsou elektrifikované, dokonce takové po nichž jezdí mezinárodní expresy, je prostě ostuda.

Jak se to vezme. Záleží na tom kde. Třeba v oblastech, kde není elektřina snadno dostupná, se parní stroj vyloženě nabízí. Moderní konstrukce jsou jednoduché, lehké a efektivní.

Železnice je ekologická:

https://www.youtube.com/watch?v=wEETEOcQW90

Veľmi dobrý článok doplnený aj kvalitnou galériou

"v dlouhých tunelech se staly i případy, kdy k tragickému konci mnoho nezbývalo"

To je ostatně i problém v dlouhých tunelech s dieselelektrickými lokomotivami (mám na mysli fakt dlouhé tunely v USA nebo Kanadě), třeba Cascade Tunnel v Byrne, WA: https://www.youtube.com/watch?v=rc7zRVtx1Bk&t=789s