Krátké laserové pulsy by se tak v budoucnu daly využít při konstrukci ultrapřesných hodin.
A našlo by se pro ně i praktické využití, například by vědcům umožnily sledovat průběh důležitých chemických reakcí jako je fotosyntéza nebo by se jimi mohlo docílit přenosu většího objemu dat v jednom jediném pulzu.
Časy se mění
Pro člověka 21. století, kdy jsou hodiny téměř na každém rohu, je těžké uvěřit, že ještě před několika staletími si lidé mysleli, že čas je něco, co nelze dělit, natož ho pak smysluplně měřit.
Ale s rozvojem moderní vědy, která se snažila vše měřit a porovnávat, se ukázalo, že přestože stále plyne nezadržitelně vpřed, je možné i čas rozložit na menší úseky, které lze měřit stejně přesně jako jiné fyzikální veličiny, například délku či teplotu.
Přesnost měření času se v průběhu staletí postupně stále zvyšovala, až byly na konci minulého tisíciletí sestrojeny atomové hodiny, které vykazovaly odchylku pouhých několika sekund za milion let. Zdálo se, že přesněji už čas snad měřit ani nelze.
Přesnější než atomové hodiny
To platilo až do nedávna, dokud se přesným problémem nezačali zabývat vědci z Institutu Maxe Borna pro nelineární optiku a krátkodobou spektroskopii.
Tým pod vedením Güntera Steinmeyera dokázal, vůbec jako první na světě, vyslat ultrakrátké laserové pulzy trvající pouhých 12 attosekund, což je zatím nejkratší časový úsek, kterého kdy bylo řízeným způsobem dosaženo!
|
Tým vědců vyslal ultrakrátké laserové pulzy trvající pouhých 12 attosekund... |
Pokud bychom tyto pulzy využili k měření času, dosáhli bychom o polovinu větší přesnosti než u těch nejlepších současných atomových hodin.
Jedna attosekunda přitom představuje jednu triliontinu vteřiny, tedy matematicky vyjádřeno 10-18 sekundy, což je číslo, ve kterém za desetinnou čárkou následuje 17 nul a teprve pak jednička.
I pro dnešního člověka jde o něco naprosto nepředstavitelného. Mrknutí oka je ve srovnání s tímto časovým úsekem doslova a do písmene celá věčnost. Jen pro srovnání: jedna attosekunda se má k jedné vteřině jako jedna vteřina vůči době trvání celého vesmíru.
Zdroj: www.mbi-berlin.de
