Ruská plovoucí atomová elektrárna se vydává na cestu

  • 23
V pátek před polednem by měla z Murmansku vyrazit na místo určení plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov. Loď naložená uranovým palivem míří k Čukotce na druhé straně Ruska.

Po letech příprav a především odkladů se konečně blíží okamžik spuštění do značné míry novátorského jaderného zařízení. Ruský plovoucí reaktor Akademik Lomonosov má být prvním zařízením nové třídy malých jaderných elektráren schopných dodávat energii odlehlým oblastem.

Akademik Lomonosov je plavidlo bez vlastního pohonu o délce 140 metrů a šířce 30 metrů s výtlakem 21 tisíc tun. Do cíle ho tedy musí odtáhnout vlečná loď.

Kýl byl položen už 15. dubna 2007, v roce 2010 byl spuštěn na vodu údajně i včetně jaderné technologie, ale připravený k cestě byl až o dalších osm let později, příčinou byly podle všeho ekonomické obtíže. Na konci dubna 2018 pak z Petrohradu vyrazil do Murmansku, kde se do něj naložilo jaderné palivo

Výrobu energie obstarávají dva tlakovodní reaktory KLT-40S o celkovém elektrickém výkonu 70 MW, tepelný je dohromady zhruba 300 MW. Jde o upravenou verzi reaktorů, které se dnes používají v ruských ledoborcích. Používá ovšem méně obohacené palivo: na 14 % místo 30-40 nebo dokonce 90 % u ledoborců. Snížení obohacení je technicky nevýhodné, ale mezinárodní dohody vyžadují kompromis.

Akademik Lomonosov má na místě nahradit Čaunskou uhelnou teplárnu a Bilibinskou jadernou elektrárnu. To je malá instalace ze 70. let se čtyřmi bloky, které vyrábějí každý zhruba 11 MW elektrické energie a páru pro místní systém ústředního topení. Jde o zmenšené verze „černobylského“ RMBK, tedy vodou chlazeného reaktoru s grafitem jako moderátorem jaderné reakce.

Ruská jaderná agentura Rosatom doufá, že plovoucí reaktory by mohly představovat relativně malý, ale zajímavý trh. V Rusku při snaze více využít zdrojů v arktické oblasti a mimo Rusko třeba v některých odlehlých oblastech na pobřeží moří i oceánů (více v našem starším článku). Podobný pohled má i Čína, kde by stavba prvního plovoucího reaktoru měla začít na konci letošního roku.

Řídící místnost plovoucí jaderné elektrárny

Pohled do nejaderné části strojovny plavidla Akademik Lomonosov.

Koncept má své odpůrce, kteří se obávají dopadů možné havárie. Objektivně řečeno má ovšem technické řešení plovoucího reaktoru některé výhody: za prvé se reaktor chladí mořskou vodou a v podstatě se tedy nemůže přehřát - což byl hlavní problém při havárii ve Fukušimě. Nehrozí poškození při zemětřesení, které se na lodě nepřenáší. Elektrárny mají být v takové vzdálenosti od břehu a v takové hloubce, kde případné cunami ještě nenaberou výšku.

Naopak novým rizikem jsou případné velké bouře (tj. např. hurikány kategorie 5). Plavidla by měla být navržena tak, aby byla v takových podmínkách co nejstabilnější a dobrým řešením. Samotný reaktor je nejen vodotěsný a hermetický, ale navíc ještě umístěný v odolném vodotěsném oddílu, aby se minimalizovala pravděpodobnost úniku jakýchkoliv látek.