Nasadit, spustit a letět. Přesně takto jednoduché je používání osobního tryskového zařízení, které se má na začátku příštího roku dostat do běžného prodeje. Bude to vůbec první pokus o prodej podobného zařízení.
Potenciální zákazník se však musí připravit, že tento "batůžek" nebude jednoduché přenášet, kam se mu zachce. Celé zařízení je totiž těžké asi 113,5 kg, vysoké asi 1,5 metru a samotné turbíny jsou široké jako tři statní lidé vedle sebe - přesně 1,6 metru.
Základní konstrukce je z uhlíkových vláken.
Celý stroj pohání dvoulitrový čtyřválec s výkonem 200 koní a maximálním počtem otáček 6 000 za minutu. Rotor o průměru asi 0,5 metru je postavený z uhlíku a kevlaru. Je schopen dosáhnout 7 028 otáček za minutu
Martin Jetpack může používat 63,5 až 108,9 kg těžký člověk, který projde 15hodinovým školením. Zařízení dokáže vyvinout maximální rychlost 100km/h a má dolet asi 50 km. Za hodinu letu spotřebuje asi 40 litrů paliva. Běžná cestovní rychlost by z bezpečnostního hlediska neměla přesáhnout 10 km/h ve výšce zhruba metr nad zemí. Zařízení je vybaveno padákem pro krizové situace.
Přes 25 let vývoje
První návrhy na stroj tohoto druhu vznikly v hlavě zakladatele firmy Martin Aircraft Company již v roce 1981. Od té doby přešel Glenn Martin k realizaci několika prototypů, jenž sklízely zasloužený obdiv na různých leteckých akcích. V roce 2003 obdržela firma vládní grant 1,5 milionu NZD (cca 18,5 mil. Kč) na podporu vývoje. Dva roky poté vznikl devátý prototyp, z něhož vychází připravovaná civilní verze.
Předpokládaná cena kolem 150 000 novozélandských dolarů (NZD, cca 1 850 000 Kč) míří na movitější zájemce a především vládní a firemní klientelu. Právě tam hodlá výrobce nabízet svůj létající batoh nejdříve. Firma tvrdí, že cena se bude snižovat s případným rostoucím objemem výroby.
Omezením je prodej pouze na Novém Zélandu, kde firma sídlí. V budoucnu má být působnost rozšířena i do dalších zemí. Má se tak stát formou pronájmu licence, podobě, jako u McDonald´s.
