Skoro špionážní větroň. Amatéři překonali rekord letounu U-2

  • 65
Větroň Perlan 2 se nad Andami vznesl do výšky nad 23 kilometrů a překonal tak mimo jiné i oficiální rekord ve výšce vodorovného letu slavného špionážního letadla U-2. A až znovu přijdou vhodné podmínky, chystá se i výše.

V přestávce mezi běžnými komerčními lety z letiště v argentinském městě El Calafate se 2. září letošního roku vznesl ve vleku do vzduchu i elegantní dvoumístný větroň Perlan 2 s rozpětím křídel 25 metrů. Start se několikrát odkládal, protože počasí nevypadalo příliš příznivě, ale postupně se vyjasnilo a zvedl se vhodný vítr.

Stroj podle blogu týmu strávil zhruba hodinu na vlečném laně. Za další hodinu ho stratosférické proudění vyneslo do výšky 20 kilometrů (66 tisíc stop, „fítů“, jak se i v české letecké hantýrce říká). Ještě o pár dnů dříve by to byla výška pro větroň rekordní, ale na konci srpna už jednou Perlan do této hladiny vystoupal. A protože se zdálo vše být v pořádku, nebyl důvod velmi čerstvý rekord nepřekonat.

Piloti na chvíli stoupání zastavili, aby ověřili, že vše funguje, jak má, a pak se pustili výše. Další „přestávka“ s kontrolou přišla zhruba o 1 200 metrů výše, po ní stroj znovu pokračoval ještě o kousek výše. Nakonec výškoměr ukázal maximální dosaženou výšku 76 124 stop, tedy 23 203 metrů. Údaj z GPS se poměrně výrazně lišil, to uvádí přesně 74 295 stop, tedy 22 645 metrů. Na přesnou kalibraci výsledku si budeme muset několik týdnů počkat, ale zdá se téměř jisté, že bezmotorový kluzák překonal v dostupu i notoricky známý špionážní letoun U-2, se kterým v roce 1989 pilot Jerry Hoyt dosáhl výšky 22 475 metrů. 

Perlan 2 by přitom neměl ve 23 kilometrech ani zdaleka skončit. Příští rok by měly údajně začít lety do výšek kolem 100 tisíc stop, tedy nad 30 kilometrů. Autoři doufají, že se jim podaří překonat absolutní mezinárodní rekord ve výšce vodorovného letu, který drží s výkonem 25 929 metrů špionážní letoun SR-71. Mohl by i překonat ještě lepší výkon 29 524 metrů, který ve stejné kategorii má na svém kontě bezpilotní letoun NASA Helios. Těžko ovšem překoná rekord v absolutním dostupu, který drží sovětský Ye-266 (tj. prototyp MiG-25), který v roce 1973 po balistické křivce vystoupal do 36 240 metrů.

06.září 2018 v 19:12, příspěvek archivován: 06.září 2018 v 22:15

Get the inside scoop from the team on the Sept. 2 #AirbusPerlanMission II world record-setting flight above 76,000 feet in Perlan 2. https://t.co/uuVsjpXVwS #Soaring #WorldRecord #Aerospace https://t.co/sIzpkLgoMQ

Podobné výšky přitom pro plachtění nejsou příliš vhodné prostředí. Vzduch je tu velmi řídký (v 25 kilometrech atmosférický tlak dosahuje zhruba dvou procent hodnoty tlaku u hladiny moře) a teploty mohlo klesnout až k -70 °C. I proto by Perlan mimo jiné měl sloužit k ověřování některých konceptů pro vývoj strojů schopných se pohybovat v řídké atmosféře Marsu.

I tady na Zemi může ovšem Perlan 2 dosáhnout takových výšek jen za velmi specifických podmínek. Lety probíhají v Jižní Americe, v místě, kde nad Andami v důsledku kombinace geografických podmínek a silného větru během tamních zim vznikají extrémně silné stoupavé proudy.

Za vlastní i za cizí

Projekt Perlan dnes do značné míry financuje společnost Airbus, která je jeho hlavním partnerem, začal ovšem díky prostředkům známého amerického milionáře Steva Fosseta, proslulého například sólovým obletem Země v balónu. Po Fossetově smrti v září 2007 projekt málem skončil, ale nakonec se ho díky darům, komunitnímu financování a nakonec i vstupu Airbusu podařilo dotáhnout až k dnešním rekordům.

Všichni jeho účastníci jsou i tak dobrovolníci a po konci stratosférické plachtařské sezony v Argentině se zhruba v polovině září znovu vracejí do „civilu“. Letos už se tedy nejspíše dalších rekordů nedočkáme, fanoušci plachtění si alespoň mohou příštích pár měsíců kochat záběry a fotografiemi z letů, případně přímo letovými daty, která jsou dostupná na stránkách projektu.

Oprava: Článek špatně uváděl převod výšky ze stop na metry a obsahoval jazykové chyby. Za obojí se omlouváme.