V Česku jsou podle Romana vhodné pro výrobu proudu z větru jen dvě lokality, a to vrcholky Krušných hor a Krkonoš. ČEZ pro stavbu zvažoval dvě lokality, z toho jedna by měla být právě v Krušných horách.
„Při výběru místa pro stavbu větrných elektráren chceme prioritně prozkoumat naše vlastní lokality. V těchto dnech prověřujeme také možnost vstupu do projektu Větrný park Chomutov, který je aktuálně největším v Evropě,“ uvedl Josef Sedlák, šéf společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, dcery gigantu.
Park v Chomutově, který chystá firma Czech Venti, zahrnuje 83 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 182 MW. Náklady na stavbu mají dosáhnout 6,6 miliardy korun. Czech Venti se nyní potýká se spory mezi britskými akcionáři, a výstavba se tak zpožďuje. Společnost měla vytipované další lokality na Mostecku a Karlovarsku, celkově hodlala do větrných zdrojů v Česku investovat 15 miliard korun. Sedlák tvrdí, že stavba a provoz větrníků se vyplatí. „Podmínky podpory rozvoje větrné energie jsou dnes již nastaveny tak, že při správném výběru lokality a typu zařízení lze větrné elektrárny provozovat s dobrou návratností,“ řekl.
Proud vyrobený z větru má Energetickým regulačním úřadem stanovenou zvláštní výkupní cenu tak, aby se majitelům jeho výroba vyplatila. Kilowatthodina stojí 2,50 koruny, což je až dvojnásobek ceny proudu z běžných zdrojů. Výkup elektřiny z větrníků je navíc povinný.
ČEZ vyrábí 54 procent elektřiny z uhlí, 47 procent z jádra a 3 procenta z vody. Podíl alternativních zdrojů je v řádu desetin promile.
Včera navíc firma stvrdila další investici, tentokrát v Bulharsku. S vládou v Sofii podepsala návrh smlouvy na prodej tepelné elektrárny ve Varně za 346 milionů eur (téměř 10 miliard korun).
 Vybudovat větrnou elektrárnu trvá odborné firmě zhruba čtyřicet dnů. |
