Autobus krásou oplývající
V obležení návštěvníků výstavy se ocitly dva prototypy autobusů, jeden elegantnější než druhý. Oba byly označeny jako RTO, ten elegantnější - ve verzi zájezdového autokaru - přijel z Karosy, ten druhý - ve verzi linkového autobusu - přijel z LIAZu. Pro připravovanou sériovou výrobu byla naštěstí vybrána varianta s karosérií z Vysokého Mýta a samozřejmě se pak vyráběly všechny tři základní autobusové verze: městská, meziměstská linková a dálková (zájezdová).
Autobus Škoda 706 RTO LUX
Nový autobus, jehož sériová výroba se naplno rozeběhla v roce 1958, nesl označení Škoda 706 RTO a přezdívalo se mu erťák. Označení vycházelo z typu použitého motoru Škoda 706, zkratka RTO pak znamená „rekonstruovaný trambusový osobní“ (podvozek autobusu vycházel z nákladního vozu Škoda 706 RT).
Ještě než se vůbec mohl stát autobus legendou, zahrál si roku 1957 vysokomýtský prototyp hlavní neživotnou roli v první tuzemské road movie Florenc 13.30. Tedy abychom byli přesní, prototyp vystupuje především v externích záběrech vozu, většina sekvencí z interiéru autobusu byla natočena ve filmovém ateliéru.
Z Vysokého Mýta vyjelo v letech 1958 až 1971 kolem 15 tisíc erťáků. Mnohé byly určeny na export, velkou výdrž prokázaly i v oblastech s extrémními podmínkami, ať už se jednalo o velkou prašnost či vlhkost a o velké mrazy či horka, jmenujme například Kubu, Bolívii, Egypt a v neposlední řadě Sovětský svaz. Licenční výroba RTO pak probíhala v polském podniku Jelcz. Poslední kusy u nás vydržely v pravidelné dopravě do roku 1986 (střední Slovensko a Vsetínsko).
Autobus Škoda 706 RTO můžeme bezesporu klasifikovat také jako nejlíbivější československý vůz ve své kategorii. Možná by se jich i pár hezčích našlo v dobách dřívějších, ty však vznikly oproti erťáku v počtech zlomkových, ne-li pouze v prototypu.
