První strategie systémové integrace (SI) přicházely s nasazením informačních technologií. Jak byly vyvíjeny stále komplexnější informační systémy a stále výkonnější počítače, vyvstal přirozený požadavek na komplexní zajištění jejich optimálního nasazení. Navíc se do toho všeho objevil další fenomén - internet, který již tak široký záběr systémových integrátorů, tedy společností, které navrhují a většinou i dodávají jednotlivé prvky informačních systémů a technologií, ještě dále rozšiřuje. Již nyní se SI dotýká i takových oblastí jako psychologie a sociologie, nemluvě o managementu a marketingu.
Systémová integrace Co si tedy pod pojmem systémová integrace představit? Pokud bychom hledali nějaké přirovnání, pak se dá připodobnit stavbě domu na klíč. Takový dům však zpočátku může mít pouze jednu či dvě místnosti, ale musí být navržen tak, aby se dal velice jednouše rozšířit v případě, že to bude potřeba a budou na to prostředky. Právě škálovatelnost by měla být jednou z výhod dobře navržené strategie systémové integrace. Vzhledem k tomu, že má obsahovat jak hardwarové tak softwarové řešení, měl by plán každé etapy budování firemního informačního systému obsahovat nejen přesný popis plánovaných použitých prostředků. Musí totiž být také vyřešena problematika nasazování dalších prvků, které by podle plánu mohl podnik v budoucnosti využít tak, aby nově instalované prostředky dokázaly spolupracovat s těmi již používanými.
Do oblasti SI spadají mimo hardwarových a komunikačních prostředků také všechny aplikace a další systémy. Nad vrstvou základního software (ZSW), kterou tvoří především operační a databázové systémy, se nachází vrstva aplikačního software (ASW), jejíž jádrem je podnikový informační systém – tzv. ERP (Enterprise Resource Planning).
Mezi dalšími částmi ASW uživatel nalezne například systémy pro řízení vztahů se zákazníky, které jsou známy pod zkratkou CRM (Customer relationship management) a jejichž cílem je v konečné fázi spokojený zákazník. Druhým směrem míří aplikace pro řízení dodavatelského řetězce SCM (Supply chain management). Její nasazení šetří čas, zpřesňuje dodávky a v neposlední řadě snižuje množství nutných skladových zásob. Pro podporu manažerského rozhodování zase slouží prostředky na bázi manažerských informačních systémů MIS (Manager information systems), které data získaná z ostatních systémů připraví do podoby, v níž se může manažer lépe orientovat. Toto jsou jen některé prvky, další mohou obhospodařovat personalistiku nebo pomáhají řídit projekty, atd. O těchto a dalších informačních systémech budeme v této rubrice informovat později. Právě s nástupem internetu se před systémovými integrátory objevily další možnosti, které mohou využít. V důsledku rozvoje celosvětové informační sítě mohla začít nabídka dalšího modelu, který šetří firmě náklady na pořízení a obslužný personál. Řeč je o „outsourcingu“ neboli o pronájmu informačních systémů. V současnosti existuje několik forem outsourcingu, například outsourcing aplikací, technologií, procesů, provozu, apod. Velice rozšířeným se v současnosti stává především pronájem aplikací, takové služby nabízí společnosti, které lze nalézt pod označením ASP (Application service providing). Blíže o problematice pojednává tento článek.SI a malé a střední podniky Jak patrně víte, na malých a středních podnicích stojí ekonomika všech zemí. V Evropské unii se jejich poměr k velkým firmám pohybuje v na hodnotě 99:1. Právě vstup do Evropské unie možná donutí společnosti, které doposud informační systémy a informační a komunikační technologie (IS/ICT) zanedbávaly, se nad jejich využitím zamyslet. Je to dáno tím, že v tomto směru mají malé a střední podniky z EU přeci jen náskok. A právě proto se menší než velké podniky dostávají do hledáčků systémových integrátorů i v České republice. Svědčí o tom i část programu konference s názvem Systémová integrace 2003 (informace na webu si.vse.cz), kterou pořádá Česká společnost pro systémovou integraci na pražském Žofíně. Mezi 16. a 17. červnem 2003 se mohou zástupci malých a středních firem zúčastnit zvláštního programu za snížené vstupné, který jim může pomoci se v problematice systémové integrace více orientovat.
Kdy se SI vyplatí Dá se říci, že stěžejní otázka při nasazení nových informačních a komunikačních systémů, spočívá v návratnosti vložených investic. Zde je na osloveném systémovém integrátorovy aby ve spolupráci s příslušnými pracovníky analyzoval aktuální situaci v podniku. Z této analýzy musí následně vycházet návrh řešení, který by měl zároveň obsahovat podložené informace o předpokládané návratnosti investovaných prostředků. Obecně se ale dá říci, že pokud společnost nemá systematický plán nasazení informačních systémů a technologií, má velkou šanci, že jí systémový integrátor dokáže navrhnout takový model, který firmě ušetří náklady a zvýší tak její konkurenceschopnost. Je také si potřeba uvědomit, že se pravá síla nového systému projeví až po určitém období, kdy si lidé nové postupy dostatečně zažijí a jejich práce se tak částečně zautomatizuje.
Rizika Především v malých a středních podnicích může být vážným problémem přehnané nadšení a ničím nepodložená vysoká investice do IS/ICT, jejíž efektivita a návratnost je pak mírně řečeno problematická. I zde platí - všeho s mírou. Právě z tohoto důvodu je potřeba nechat provést rozbor všech procesů ve firmě odborníkem a na jejich základě vytvořit strategii nasazení IS/ICT.
Je také potřeba dostatečně proškolit zaměstnance, aby se snížila chybovost lidského faktoru a nebyly tak investice do nového vybavení vyhozeny oknem. Seriózní integrátor by měl tuto službu zajistit v dostatečné kvalitě.
Rizika může pomoci snižovat či dokonce odbourávat i dobrá odborná informovanost z této oblasti, ve které může pomoci portál České společnosti pro systémovou integraci (www.cssi.cz).
Kam kráčí SI
Již v současnosti se začínají projevovat trendy, které poněkud posunují plány systémové integrace. Začíná být cítit odklon od systému tvorby IS/ICT na klíč ve prospěch nasazení standardizovaných a v praxi prověřených produktů, které se pouze upraví podle potřeb zadavatele. Je to dáno i tím, že poskytovatelé ASP očekávají rozvoj „outsourcingu“, kde podniky využívají především standardizované prostředky.
Autor: Petra Všetečková
