Sufražetky kvůli volebnímu právu vytloukaly okna a nebály se žhářství

Přestože už v roce 1792 napsala britská feministka Mary Wollstonecraftová esej Obrana práv žen, ve které poprvé vyzývá k tomu, aby mohly ženy volit, bylo volební právo britským ženám upíráno až do konce první světové války. Teprve 6. února 1918 schválila Dolní sněmovna zákon, který umožňoval volit ženám starším 30 let. Až o 8 let později mohly volit i ženy starší 21 let, stejně jako muži. O volebním právu žen pojednává další díl videoseriálu Před 100 lety.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

Cesta ke zrovnoprávnění volebního práva však byla trnitá. Pouze v jedné zemi světa měly v roce 1900 ženy volební právo. Byl jí Nový Zéland, který ženám přiznal právo volit a být volen v celonárodních volbách už v roce 1893.

Nicméně některé americké státy přiznaly ženám právo volit ještě dříve. Průkopníkem, a vůbec prvním na světě, byl Wyoming v roce 1869, tehdy ještě nečlenský stát Unie, následovaný rovněž nečlenským Utahem o rok později. 

V roce 1918 požívali stejného volebního práva muži i ženy pouze v 15 z tehdejších 48 států Unie. Zakotvit volební právo žen do ústavy se ve Spojených státech podařilo až v roce 1920.

Sufražetky vytloukaly okna

Ve Velké Británii vyvrcholil na přelomu století boj za práva žen násilnými akcemi. Sufražetky na veřejných prostranstvích napadaly ministry. Oblíbeným terčem byl tehdejší ministr vnitra Winston Churchill. Feministky dále rušily 

Sufražetky

Šlo o označení radikálních bojovnic za ženská práva na přelomu 19. a 20. století. Usilovaly zejména o zrovnoprávnění volebního práva (anglicky suffrage).

volební schůze, vytloukaly okna, držely hladovky a nezavrhovaly ani přímý teror, třeba paličství. 

Jejich boj byl korunován vítězstvím až 6. února 1918, kdy byl přijat zákon zaručující všeobecné volební právo ženám starším 30 let. Podle historiků pomohl uzákonění volebního práva fakt, že se během válečných let staly nepostradatelnou součástí hospodářství. Muži v produktivním věku odcházeli na frontu a jejich práci zastaly ženy. 

Lady Astorová a její přestřelky s Churchillem

Vládní elity už je nemohly opomíjet, a tak poslanci nakonec ustoupili tlaku veřejného mínění. Navíc nešlo jen o aktivní, ale i pasivní volební právo. První ženou, která byla zvolena do Dolní sněmovny britského parlamentu, se stala v roce 1919 lady Astorová. Ta se později proslavila slovními přestřelkami s Winstonem Churchillem.

„Sire, kdybyste byl mým manželem, dala bych vám do čaje jed,“ řekla při jedné z hádek Nancy Astorová Churchillovi. „Lady, kdybyste vy byla mou ženou,“ odpovídal politicky nekorektní politik, „tak bych ten čaj vypil!“

Opomineme-li některé islámské země, kde jsou ženská práva porušována dodnes, staly se posledními státy, ve kterých došlo ke zrovnoprávnění volebního práva pro muže a ženy, San Marino v roce 1960, o 11 let později Švýcarsko a v roce 1986 Lichtenštejnsko. V Československu bylo volební právo pro ženy zavedeno v roce 1919.