Sufražetky kvůli volebnímu právu vytloukaly okna a nebály se žhářství

  0:05aktualizováno  0:05
Přestože už v roce 1792 napsala britská feministka Mary Wollstonecraftová esej Obrana práv žen, ve které poprvé vyzývá k tomu, aby mohly ženy volit, bylo volební právo britským ženám upíráno až do konce první světové války. Teprve 6. února 1918 schválila Dolní sněmovna zákon, který umožňoval volit ženám starším 30 let. Až o 8 let později mohly volit i ženy starší 21 let, stejně jako muži. O volebním právu žen pojednává další díl videoseriálu Před 100 lety.

Cesta ke zrovnoprávnění volebního práva však byla trnitá. Pouze v jedné zemi světa měly v roce 1900 ženy volební právo. Byl jí Nový Zéland, který ženám přiznal právo volit a být volen v celonárodních volbách už v roce 1893.

Nicméně některé americké státy přiznaly ženám právo volit ještě dříve. Průkopníkem, a vůbec prvním na světě, byl Wyoming v roce 1869, tehdy ještě nečlenský stát Unie, následovaný rovněž nečlenským Utahem o rok později. 

V roce 1918 požívali stejného volebního práva muži i ženy pouze v 15 z tehdejších 48 států Unie. Zakotvit volební právo žen do ústavy se ve Spojených státech podařilo až v roce 1920.

Sufražetky vytloukaly okna

Ve Velké Británii vyvrcholil na přelomu století boj za práva žen násilnými akcemi. Sufražetky na veřejných prostranstvích napadaly ministry. Oblíbeným terčem byl tehdejší ministr vnitra Winston Churchill. Feministky dále rušily 

Sufražetky

Šlo o označení radikálních bojovnic za ženská práva na přelomu 19. a 20. století. Usilovaly zejména o zrovnoprávnění volebního práva (anglicky suffrage).

volební schůze, vytloukaly okna, držely hladovky a nezavrhovaly ani přímý teror, třeba paličství. 

Jejich boj byl korunován vítězstvím až 6. února 1918, kdy byl přijat zákon zaručující všeobecné volební právo ženám starším 30 let. Podle historiků pomohl uzákonění volebního práva fakt, že se během válečných let staly nepostradatelnou součástí hospodářství. Muži v produktivním věku odcházeli na frontu a jejich práci zastaly ženy. 

Lady Astorová a její přestřelky s Churchillem

Vládní elity už je nemohly opomíjet, a tak poslanci nakonec ustoupili tlaku veřejného mínění. Navíc nešlo jen o aktivní, ale i pasivní volební právo. První ženou, která byla zvolena do Dolní sněmovny britského parlamentu, se stala v roce 1919 lady Astorová. Ta se později proslavila slovními přestřelkami s Winstonem Churchillem.

„Sire, kdybyste byl mým manželem, dala bych vám do čaje jed,“ řekla při jedné z hádek Nancy Astorová Churchillovi. „Lady, kdybyste vy byla mou ženou,“ odpovídal politicky nekorektní politik, „tak bych ten čaj vypil!“

Opomineme-li některé islámské země, kde jsou ženská práva porušována dodnes, staly se posledními státy, ve kterých došlo ke zrovnoprávnění volebního práva pro muže a ženy, San Marino v roce 1960, o 11 let později Švýcarsko a v roce 1986 Lichtenštejnsko. V Československu bylo volební právo pro ženy zavedeno v roce 1919.

Nejčtenější

Miliony uživatelů řeší problémy s Windows 10. Někomu i zrudla obrazovka

Aktualizace Windows 10

Kontrola aktualizací Windows se v poslední době Microsoftu nedaří tak, jak by měla. Nové aktualizace přinášejí řadě...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Geneticky modifikovaný organismus (v tomto případě kráva)

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Dosud neprozkoumaný hrad Karla IV. vydá tajemství. Jsme na samém začátku

3D model Karlova hrádku

Archeologové, historici, památkáři, architekti a geofyzici odhalují první tajemství Karlova hrádku. Nechal si ho pro...

Další z rubriky

Mecenáška Meda Mládková slaví sté narozeniny

Meda Mládková (Praha, 10. září 2013)

8. září 1919 se narodila Meda Mládková. Známá mecenáška umění v neděli slaví neuvěřitelné sté narozeniny!

První waldorfskou školu nechal před 100 lety otevřít výrobce cigaret

První waldorfkou školu nechal otevřít výrobce cigaret

Před 100 lety se děti začaly učit v první takzvané waldorfské škole. Otevřeli ji v německém Stuttgartu.

Před 100 lety zpustošil americký Texas ničivý hurikán

Před 100 lety zpustošil americký Texas ničívý hurikán

Právě před 100 lety ničil pobřeží Spojených států hurikán. 14. září 1919 se ale přírodní pohroma vydala nečekaným...

Jsme větší. Spojenci před 100 lety kývli na Podkarpatskou Rus

Jsme větší. Spojenci před 100 lety kývli na Podkarpatskou Rus

Malá minoritní smlouva, podle níž připadlo území Podkarpatské Rusi Československé republice, byla součástí mírové...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz