Sedmidenní válka o Těšínsko jitří emoce až do současnosti

  10:16aktualizováno  10:16
Vznik samostatného československého státu v roce 1918 provázely ostré územní spory nejen s Maďary a Němci, ale také s Poláky, kteří se v té době také dočkali obnovy vlastního státu. Spor mezi Československem a Polskem o území Těšínska dokonce začátkem roku 1919 přerostl ve válku, která si vyžádala desítky lidských životů a na dlouho poznamenala vztahy mezi oběma zeměmi.

Vypuknutí konfliktu bezprostředně předcházelo československé ultimátum zaslané 21. ledna 1919.

Polské nároky na území o rozloze 2282 kilometrů čtverečních, na kterém žilo přes 400.000 lidí, vycházely z etnického složení, více než polovina obyvatelstva uvedla při sčítání v roce 1910 jako svůj „obcovací“ jazyk polštinu. Československo pak opíralo svůj nárok o historické právo, Těšínsko bylo totiž již od 14. století součástí zemí Koruny české, a mělo i vážné strategické důvody. Kromě zdejších bohatých ložisek uhlí tudy vedlo důležité železniční spojení na Slovensko.

Po rozpadu Rakouska-Uherska na Těšínsku vznikl vedle českého i polský národní výbor, který prohlásil zdejší území za součást Polska. V noci na 1. listopadu 1918 pak do kraje přišli polští vojáci. Ve snaze alespoň částečně uklidnit situaci se v listopadu 1918 oba národní výbory dohodly na prozatímním rozdělení Těšínska. Podle dohody velká většina území připadla Polsku, což ale československá strana vnímala jako dlouhodobě nepřijatelné řešení.

Situace eskalovala na začátku roku 1919, když se Polsko v rozporu s dohodou rozhodlo uspořádat volby i ve Varšavou kontrolované části Těšínska. Pro československé představitele byla tato aktivita nepřijatelná a když Poláci trvali na svém, rozhodla se pražská vláda pro vojenský zásah. Ministerstvo obrany nejprve 19. ledna vydalo rozkaz k vojenskému obsazení Těšínska a o dva dny později Československo vyzvalo Polsko, aby se stáhlo z Těšínska.

Požadovaná reakce ale nepřišla, a tak 23. ledna dostal velící polský generál Franciszek Latinik ultimátum nové, tentokrát jen dvouhodinové, podle kterého měl vyklidit oblast až k řece Bělé. „Těšínsko nevyklidíme, a budeme se bránit do poslední kapky krve!“ odpověděl Latinik během jednání na těšínském zámku podplukovníkovi Josefu Šnejdárkovi, který vedl československé jednotky. Ty tvořili legionáři z Francie, doplněné armádními složkami a praporem dobrovolníků z Bohumína a Orlové.

Československé vojenské síly měly od počátku převahu, i díky tomu, že velkou část polské armády zaměstnávaly boje se sovětským Ruskem na východě. Ještě prvního dne bojů obsadili Šnejdárkovi vojáci území od Bohumína až po Karvinou, o den později byla zabrána Karviná a všechny doly. Těšín byl obsazen bez boje 27. ledna a Poláci ustoupili za Vislu. Obě vojska se zastavila u Skočova, kde na nátlak západních mocností v noci na 31. ledna československá vojska zastavila bojové akce.

Bilancí války bylo 53 mrtvých (jiné údaje hovoří o 44) a 124 raněných na československé straně, na polské straně padlo 92 vojáků a 855 bylo raněno. Mezi bojujícími státy bylo podepsáno příměří a 26. února 1919 se československá vojska stáhla na demarkační linii stanovenou v Paříži. O rozdělení Těšínska pak bylo definitivně rozhodnuto v červenci 1920. Vytyčení nové hranice bralo v úvahu spíše ekonomické argumenty - železnice zůstala na čs. území, stejně jako uhelná pánev.

Spokojen však nebyl nikdo a obě strany toto rozhodnutí chápaly jako křivdu. V říjnu 1938, poté co československá vláda přijala mnichovský diktát, připadlo Těšínsko opět Polsku a následně se po jeho napadení stalo součástí nacistického Německa. Po druhé světové válce se hranice vrátily do předmnichovské podoby, československo-polský spor o Těšínsko však ukončila až smlouva podepsaná ve Varšavě 13. června 1958, která začala platit v únoru 1959.

Sedmidenní konflikt mezi Československem a Polskem ale i po sto letech vyvolává emoce. Polští historici například poukazují na údajné krutosti českých vojáků a surové popravy zajatců, odporu vyvolala na podzim 2012 mezi některými Poláky i instalace pomníčku Josefa Šnejdárka. U Bystřice nad Olší jej vybudovala Československá obec legionářská, opakovaně jej ale poničili neznámí vandalové.

Autor:

Před 100 lety v jiný den

23
leden
1919

Nejzajímavější

Lidovky.cz

Nejčtenější

Sexuálně nejvýkonnější vyzvědače přebrali československé rozvědce Sověti

Býval agent československé rozvědky v USA Karel Köcher

Československým komunistickým rozvědčíkům se ve špionáži proti Spojeným státům dlouho nedařilo. Nakonec ale zaznamenali...

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Našel na půdě 35 let starý Apple II, zapnul ho a dohrál uloženou hru

Spoustu let ležel na půdě, po zapnutí funguje „jako zamlada“.

Newyorský učitel našel u rodičů na půdě starý počítač Apple II. Zkusil ho zapnout a překvapivě mohl pokračovat ve hře,...

Lokální předpověď počasí se razantně zpřesní, možná pomáhá i váš telefon

GRAF

Nejpřesnější lokální předpovědi počasí dnes nabízejí aplikace v našich telefonech - i proto, že s nimi samy pomáhají....

V Perském zálivu spustili největší baterii světa. Virtuální a bez lithia

Sodíko-sírové bateriové systémy japonské firmy NGK. Systém, který se vejde do...

Ve Spojených arabských emirátech byla připojena do sítě největší „virtuální“ baterie světa s obřím výkonem a úctyhodnou...

Další z rubriky

Nové Rakousko v roce 1919 zpochybňovalo hranice s Československem

Rakousko zpochybňovalo hranice s Československem

16. února 1919 Rakušané poprvé volili poslance demokratického parlamentu. Vyhrála je sociální demokracie. I nové...

Němci i Maďaři před 100 lety protestovali proti českému vlivu v Bratislavě

Roste československý vliv v Bratislavě. Proti němu se bouří Maďaři i Němci

Ministerstvo pro správu Slovenska se před 100 lety zabydlovalo v Bratislavě. Místní Maďaři a Němci na protest...

Beneš žádal mezinárodní uznání Lužických Srbů

Beneš žádal mezinárodní uznání Lužických Srbů

Od začátku roku 1919 usilovali Lužičtí Srbové o samostatnost, případně o výraznější autonomii v rámci nově vznikající...

Najdete na iDNES.cz