Jak to vlastně všechno funguje?
Po poměrně krátkém experimentování s produktem Z. E. N. works nejsem zatím určitě tím největším expertem na tento nový produkt firmy Novell, ale pokusím se aspoň trochu naznačit, jak výše zmíněné nástroje vlastně fungují. Celý systém správy stanic se skládá ze tří částí:
Pro snadné pochopení celé funkce zkusme si představit, jakým způsobem se například uskuteční již výše zmiňovaná inventura stanice.
Administrátor nejprve pomocí programu NwAdmin vytvoří v NDS Win95 Workstation Package (ve skutečnosti je to ještě trochu složitější) a v něm aktivuje policy: Workstation Inventory. Součástí aktivace této policy je zadání informace, kdy se má inventura stanice vlastně provádět. Může například zadat, že se inventura bude provádět při připojení uživatele do sítě.
V okamžiku, kdy se uživatel na stanici loguje do sítě (pochopitelně do sítě firmy Novell) prostřednictvím Novell klienta, klient si z NDS zjistí, jaké akce má při uživatelově loginu vykonat. V našem případě to bude právě požadavek na uskutečnění inventury stanice. Výsledek inventury klient okamžitě zapíše do NDS.
Administrátor nyní může pomocí programu NwAdmin prohlížet NDS, kde v objektu, který je dané stanici přiřazen, nalezne ve složce Workstation Inventory údaje o stanici, které Novell klient při přihlášení uživatele do sítě zjistil.
Následující tabulka sumarizuje, které policy a packages jsou pomocí produktu Z. E. N. works podporovány. Je zřejmé, že možnosti, které jsou poskytovány správci pro správu a konfiguraci stanice, jsou rozsáhlé a podrobný popis přesahuje rozsah tohoto článku.
Správa aplikací
Doposud jsme se zabývali možnostmi, které Z. E. N. works nabízejí při správě a konfiguraci pracovních stanic. Důležitá je ovšem problematika poskytování aplikací. Na rozdíl od šťastných dob, kdy na stanicích uživatelů vládl MS DOS a správci sítě stačilo napsat .bat dávku, ve které správce nastavil cesty, systémové proměnné a namapoval síťové disky, přináší nám dnešní doba postrach jménem Windows! Co je na nich tak špatného? Spousta věcí - většina Windows aplikací totiž jednak při instalaci modifikuje tzv. registry, soubory .INI, a navíc většinou kopíruje různé soubory typu .dll do lokálního adresáře c: windows nebo c: winnt. Bohužel tato strategie nutí za normální situace, aby správce aplikaci (i spouštěnou ze sítě) instaloval na každé stanici zvlášť. Situaci si je možné ulehčit, když správce vytvoří tzv. automatickou instalaci, pokud to ovšem daná aplikace umožňuje, nicméně i tak musí tuto instalaci na každé stanici spustit. Jistě, stačí pak jenom zajistit, aby se automatická instalace jednorázově na stanici spustila při přihlašování uživatele do sítě. To ovšem naráží například na určitý problém, pokud se jedná o stanici Windows NT, protože je většinou nutné, aby se instalace vykonala s právy správce.
Z. E. N. works řeší distribuci aplikací způsobem, který mi připomíná způsob, jakým pracuje například program CleanSweep fy Quarterdeck, určený pro dezinstalaci programů určených pro Windows. Postup je přibližně následující:
Dnes to už ale bylo dost, a proto na tomto místě skončíme. Příště se podíváme ke konkurenci. Co může nabídnout?
Po poměrně krátkém experimentování s produktem Z. E. N. works nejsem zatím určitě tím největším expertem na tento nový produkt firmy Novell, ale pokusím se aspoň trochu naznačit, jak výše zmíněné nástroje vlastně fungují. Celý systém správy stanic se skládá ze tří částí:
- Nová verze programu NwAdmin, který umožňuje pracovat s NDS ze stanice administrátora.
- Nové objekty v NDS, které obsahují informace o jednotlivých stanicích a které pro tyto stanice a jejich uživatele obsahují také tzv. policy.
- Nový klient firmy Novell pro DOS/Win 3.x, Win 9x a Win NT, který spolupracuje s NDS a podle informací v ní obsažených přizpůsobuje konfiguraci stanice a zároveň do NDS ukládá inventarizační informace o stanici uživatele.
Pro snadné pochopení celé funkce zkusme si představit, jakým způsobem se například uskuteční již výše zmiňovaná inventura stanice.
Administrátor nejprve pomocí programu NwAdmin vytvoří v NDS Win95 Workstation Package (ve skutečnosti je to ještě trochu složitější) a v něm aktivuje policy: Workstation Inventory. Součástí aktivace této policy je zadání informace, kdy se má inventura stanice vlastně provádět. Může například zadat, že se inventura bude provádět při připojení uživatele do sítě.
V okamžiku, kdy se uživatel na stanici loguje do sítě (pochopitelně do sítě firmy Novell) prostřednictvím Novell klienta, klient si z NDS zjistí, jaké akce má při uživatelově loginu vykonat. V našem případě to bude právě požadavek na uskutečnění inventury stanice. Výsledek inventury klient okamžitě zapíše do NDS.
Administrátor nyní může pomocí programu NwAdmin prohlížet NDS, kde v objektu, který je dané stanici přiřazen, nalezne ve složce Workstation Inventory údaje o stanici, které Novell klient při přihlášení uživatele do sítě zjistil.
Následující tabulka sumarizuje, které policy a packages jsou pomocí produktu Z. E. N. works podporovány. Je zřejmé, že možnosti, které jsou poskytovány správci pro správu a konfiguraci stanice, jsou rozsáhlé a podrobný popis přesahuje rozsah tohoto článku.
Správa aplikací
Doposud jsme se zabývali možnostmi, které Z. E. N. works nabízejí při správě a konfiguraci pracovních stanic. Důležitá je ovšem problematika poskytování aplikací. Na rozdíl od šťastných dob, kdy na stanicích uživatelů vládl MS DOS a správci sítě stačilo napsat .bat dávku, ve které správce nastavil cesty, systémové proměnné a namapoval síťové disky, přináší nám dnešní doba postrach jménem Windows! Co je na nich tak špatného? Spousta věcí - většina Windows aplikací totiž jednak při instalaci modifikuje tzv. registry, soubory .INI, a navíc většinou kopíruje různé soubory typu .dll do lokálního adresáře c: windows nebo c: winnt. Bohužel tato strategie nutí za normální situace, aby správce aplikaci (i spouštěnou ze sítě) instaloval na každé stanici zvlášť. Situaci si je možné ulehčit, když správce vytvoří tzv. automatickou instalaci, pokud to ovšem daná aplikace umožňuje, nicméně i tak musí tuto instalaci na každé stanici spustit. Jistě, stačí pak jenom zajistit, aby se automatická instalace jednorázově na stanici spustila při přihlašování uživatele do sítě. To ovšem naráží například na určitý problém, pokud se jedná o stanici Windows NT, protože je většinou nutné, aby se instalace vykonala s právy správce.
Z. E. N. works řeší distribuci aplikací způsobem, který mi připomíná způsob, jakým pracuje například program CleanSweep fy Quarterdeck, určený pro dezinstalaci programů určených pro Windows. Postup je přibližně následující:
- Zhotovení snímku pracovní stanice pomocí programu snAppShot před instalací
- Instalace dané aplikace na stanici
- Během instalace se soubory, které se instalují na stanici, současně zkopírují na server
- Zhotovení snímku pracovní stanice po instalaci
- Srovnáním obou snímků vznikne tzv. šablona aplikace .aot (Application Object Template)
- Správce vytvoří v NDS objekt Application, kterému přiřadí vytvořenou šablonu
- Objektu Application jsou přiřazeni uživatelé, skupiny nebo kontejnery, ti poté mohou danou aplikaci spustit
- Při prvním spuštění se aplikace také instaluje, při dalších se již pouze spouští
- Pokud při některém dalším spuštění NAL (Novell Application Launcher) zjistí, že na stanici chybí nebo jsou poškozené některé soubory, provede reinstalaci
Dnes to už ale bylo dost, a proto na tomto místě skončíme. Příště se podíváme ke konkurenci. Co může nabídnout?
