Svět domácích počítačů – a nejen ten – se přesouvá směrem k SSD diskům. Nové notebooky až na výjimky jsou většinou těmito typy disků standardně vybaveny. U starších notebooků nebo počítačů nemusí být součástí, ale rozhodně se doporučuje je jimi vybavit. I pro tyto stroje se totiž vyplatí, a proto byste s výměnou neměli otálet. Při nákupu nového SSD disku je však potřeba zvážit několik důležitých věcí včetně ceny, specifikací disku, typu počítače a výkonu. Pojďme se podívat na pět věcí, které musíte zvážit před nákupem SSD disku.
1. Cena
Začněme jednou z nejdůležitější věcí, cenou. Ceny SSD za posledních několik let prudce klesly. V roce 2010 se průměrná cena pohybovala kolem 70 Kč za gigabajt, zatímco v letošním roce ho lze pořídit i pod 3 Kč. Cena za GB jak u HDD, tak SSD klesá s rostoucí kapacitou disku.
Relativně vzato jsou SSD disky samozřejmě stále dražší než ty klasické – rotující. A tento rozdíl samozřejmě není zanedbatelný. Například 2,5” SSD disk s rozhraním SATA o kapacitě 1TB SSD lze koupit za ceny začínající na 2 000 korunách. Rotující disk 3,5“ HDD s kapacitou 1TB je o polovinu levnější, ale také pomalejší.
Pokud je váš rozpočet omezený, nepotřebujete rychlý start PC a ani načítání, ale naopak preferujete velkou kapacitu, zůstaňte u HDD. Pokud byste chtěli získat výkon, potom můžete ještě zvážit menší variantu SSD disku, například kapacitu 240–256 GB, kterou lze koupit od 800 Kč. Získáte sice pouze čtvrtinovou kapacitu oproti 1 TB, na druhou stranu kolem ceny 1TB HDD získáte mnohem větší rychlost a váš dosavadní HDD lze využít jako úložiště pro další data.
2. Fyzická specifikace SSD
Kdykoli kupujete hardware, musíte si dávat pozor na potenciální nekompatibilitu s počítačem. Nejlepší SSD na světě vám bude k ničemu, pokud ho nemůžete připojit. Naštěstí jsou SSD do značné míry standardizované, takže při jejich výběru nebudete muset čelit neznámému.
Většina moderních SSD se dodává v 2,5palcovém provedení, což je standardní velikost pro pevné disky notebooků. Takový disk není zcela vhodný pro stolní počítače, které obvykle vyžadují 3,5palcový formát. To však neznamená, že byste je nemohli k desktopovému počítači připojit. Některé počítačové skříně mají i pozice právě pro tyto disky, a pokud by neměly, šikovný kutil si poradí s jejich upevněním, případně si lze zakoupit adaptér, chcete-li redukci pro montáž 2,5” SSD do klasických 3,5” pozic ve skříni. Ty stojí kolem sta korun.
Spolu se standardním 2,5palcovým provedením existuje i varianta SSD s rozhraním standardu M.2 (dříve nazývaný NGFF). Disky SSD M.2 jsou malé a tenké a hodí se do ultratenkých notebooků a mini osobních počítačů. Disky M.2 se dodávají ve třech hlavních typech a mohou nabídnout ještě vyšší rychlost čtení a zápisu než běžný 2,5palcový SSD. Navíc, protože jsou velmi tenké, jsou užitečné v široké škále hardwaru (vypadají velmi podobně jako operační paměti RAM). Například i ke svému PS5 můžete přidat M.2 SSD, a tak zvýšit jeho rychlost a úložnou kapacitu.
Ani SSD disky nemají neomezenou životnost.
Kupujete-li disk pro notebook, musíte se ujistit, že i rozměry SSD disku (šířka, výška, hloubka) budou dostatečné pro definovanou pozici v notebooku. Typické výšky jsou 9,5 mm a 7 mm, přičemž moderní SSD používají především 7 mm. SSD pro domácí PC jsou většinou vybaveny rozhraním Serial ATA (SATA). Sehnat lze však i SSD disk s rozhraním PCIe. Podporované výšky a rozhraní naleznete v příručce k notebooku nebo v uživatelské příručce počítače.
Jednou z výhod SSD oproti HDD je, že SSD jsou tiché, protože nemají mechanické části. A tím pádem i méně náchylné na ztrátu dat při pádu notebooku či nešetrném zacházení. Pokud se chcete oprostit od bzučení HDD, když se točí, a seekování, když hledá soubory, pak SSD nabízí jednoznačnou volbu.
3. Výkon
Jak již bylo několikrát řečeno, hlavní výhodou SSD oproti HDD je skutečnost, že SSD jsou výrazně rychlejší. S SSD diskem se počítač spustí do několika sekund, programy/aplikace se načtou velmi rychle a soubory lze přenášet teoreticky až 10krát rychleji. Což znamená, že i ty nejhorší SSD jsou z hlediska výkonu stále kilometry před HDD. Pokud je vaším jediným zájmem rychlost, chcete ušetřit nervy při zdlouhavém načítání, SSD na plné čáře vítězí.
I přesto se vyplatí srovnat ceny a parametry disků. Může se totiž stát, že za stejnou cenu máte možnost získat pomalejší disk. Proto je dobré posoudit jejich výkony – alespoň teoretické parametry, přičemž se zaměřte na rychlost sekvenčního čtení a zápisu.
SSD disk
4. Pozor na zaplněnost
V HDD vs. SSD existuje ještě jeden velký rozdíl. Zatímco HDD se budete často potýkat s fragmentací disku, SDD toto z podstaty věci netrápí. Data se v SSD disku zapisují po částech – do buněk, přičemž v každé je uložen jeden či více bitů dat. Tyto buňky jsou seskupeny do stránek, které představují nejmenší umístění, do nichž je možné data zapsat. Stránky se shromažďují do bloků.
Paměť flash (využívá právě SSD disk) není možné přímo přepisovat jako pevný disk, je nutné ji nejprve vymazat. Proto je do prázdné stránky možné zapisovat přímo, není však možné stránku přepsat bez toho, aby se nejprve nevymazal celý blok stránek. Proto se v průběhu používání SSD disku data mění a změněná se zapisují do jiných stránek v bloku nebo do nových bloků.
V tomto bodě jsou staré stránky označeny jako neplatné a je možné je znovu získat vymazáním celého bloku. Aby se tak stalo, musí se všechny stále platné informace na všech ostatních obsazených stránkách v bloku přesunout do jiného bloku. Jenže požadavek na přemístění platných dat a následné vymazání bloků před zápisem nových dat do toho samého bloku způsobuje zvýšení počtu zápisů a tím opotřebování SSD disku.
Navíc toto chování způsobuje i to, že když je disk zaměstnán přesunováním dat z bloků, které je potřeba vymazat, a zároveň se zapisují nová data z hostitelského počítače, vykonává disk SSD operace zápisu pomalejším tempem. O optimální funkčnost se stará proces nazvaný garbage collection a ke správnému fungování vyžaduje dostatek prázdného prostoru. Pokud nemáte k dispozici dostatek místa, pak proces sběru odpadu ztrácí efektivitu a zpomaluje se. To je jeden z důvodů, proč se výkon SSD s blížícím se zaplněním jeho kapacity snižuje.
Chcete-li tak udržet funkčnost SSD na špičkové účinnosti, tradiční radou je nezaplňovat úložiště na maximální kapacitu, ale ponechat přibližně 20 % disku prázdného. U 1TB disku to znamená, že byste měli používat maximálně 800 GB.
5. Dlouhá životnost
Poslední věcí, kterou je třeba zvážit, je, jak dlouho vám SSD vydrží. SSD na rozdíl od HDD nemají žádné pohyblivé části, což je skvělá zpráva nejen z hlediska tichého provozu, ale také to znamená, že se v něm mechanickým namáháním nic neopotřebovává. Mechanické selhání tedy není něco, co by vás mělo znepokojovat.
Nevýhodou však je, že SSD jsou náchylnější k výpadkům napájení. Ztráta elektřiny za chodu disku může vést k poškození dat nebo dokonce k úplnému selhání zařízení. Výpadky napájení mohou ovlivnit počítače různými způsoby, i když můžete podniknout určité zmírňující kroky. A jak bylo řečeno, paměťové bloky na SSD mají omezený počet zápisů. Pokud tedy neustále zapisujete data na SSD (řádově desítky gigabajtů denně), může disk ztratit schopnost zapisovat další (ačkoliv čtení by stále bylo možné) už za několik let. Obvyklá očekávaná životnost SSD disků se nachází někde mezi pěti a deseti lety, což je průměrný bod jejich selhání. Konkrétní počet přepsání by měl výrobce či prodejce uvádět. Obecně platí, že čím z tohoto pohledu větší výdrž SSD má, tím je dražší.
