Tým toho dosáhl díky použití křemíkových nanovláken pro vytvoření bateriové anody. Vše totiž souvisí s množstvím lithia, které je zachyceno na anodě. Čím více jej je, tím větší kapacitu baterie má.
V současné době se nejvíce používají uhlíkové anody, které výzkumníci nahradili právě křemíkovými nanovlákny. Ta pojmou více kladně nabitých atomů lithia. Doposud použití křemíku naráželo na problémy s rychlým snižování kapacity. Každý cyklus, kdy křemík zvyšuje svůj objem, jak přijímá lithiové atomy a při vybíjení se zase smrskne, vedl k určité degradaci.
A právě tento desítky let zkoumaný problém se nyní díky nanotechnologii dočkal řešení. Využitá křemíková nanovlákna sice zvětší při nabíjení svůj objem asi čtyřikrát, ale při vybíjení se již nepoškozují.
Snímek křemíkových nanováken před nabitím (A) a po něm(B)
