S vynaložením menšího či většího úsilí se na noteboocích dá provozovat Linux s programy, které částečně a někdy i plně nahradí aplikace MS Windows. Už nějakou dobu platí, že si člověk na svém počítači nepouští operační systém, ale aplikace.
Na svém notebooku AMDK6-2/350 4.3GB mám jak Windows98 tak Redhat Linux 6.2CZ, bez problému používám síťovou a zvukovou kartu. Grafické prostředí je pro Windows standardní, pro Linux jako nadstavba XWindows a na něm pak může běžet nějaký okenní manažer, asi nejznámější jsou Gnome nebo Kde.
Internet
Surfovat na Internetu pod Linuxem se dá dvojím způsobem, buď Netscapem, který je docela robustní a je stejný jako pro Windows. Specialitka Linuxu je program Lynx, čistě textový webový prohlížeč. Díky tomu, že nenatahuje grafiku, je i docela rychlý a mým hrubým odhadem asi 90% všech webových stránek je v něm prohlížitelných. Posílat a přijímat e-maily je v Linuxu vcelku dobré. Mezi grafickými klienty jsem si ale nevybral a používám Netscape Messenger. V textovém režimu zde existuje výborný Pine.
Kancelářské aplikace
Kancelářské aplikace jsou obsaženy v produktu StarOffice, který je kompatibilní s MS Office. U kancelářských aplikací hodně uživatelů vyžaduje národní prostředí. Problémy jsem měl v česky psaných dokumentech, které jsem se poté snažil přečíst v aplikacích MS Office.
S češtinou jsou obecně problémy díky tomu, že Linux se drží normy ISO (čeho jiného), kdežto MS Windows má vlastní kódování češtiny, které se narozdíl od normy ISO liší v několika málo písmenkách. Existují převáděcí utilitky, ale v principu je takovéto záplatování proti uživateli, který je nucen sledovat v jakém kódování dokumenty má a dělat zbytečné činnosti místo toho, aby dělal skutečnou práci.
Multimédia
Hudba na Linuxu se přehrává pomocí programu mpg123, který je textový, nebo programem Xmms, který je hodně podobný windowsovskému WinAmpu. Zvuk v Linuxu má jednu lepší vlastnost, zvukovou kartu může sdílet více aplikací, při přehrávání CD nebo mp3 se ozve klidně "ua-uo" od ICQ nebo i jen klinknutí od jiného programu. Do poslechu mluveného slova si můžete pustit třeba i libovolný hudební doprovod. Jedná se ale čistě o záležitost, jak jsou dobře naprogramovány ovladače pro zvukovou kartu. Takže už i v novějších Windows 2000 takové ovladače jsou.
Co dělá Linux zajímavým, jsou propracované síťové a internetové služby, v kombinaci s mobilním počítačem je mobilita na obou stranách. Na svém počítači mám ssh a ftp server. Ať už je můj mobilní počítač napojený na Internet přes LAN ve škole nebo přes modem doma, může k němu přistupovat kdokoliv z Internetu, komu dám k tomu ovšem příslušná práva. Vzdálený uživatel musí znát pouze adresu a samozřejmě login a heslo.
S podporou šetřících režimů pro notebooky je to v Linuxu obecně problematické. Podpora suspend modu ať už do paměti nebo na disk je v některých jádrech Linuxu zařazena. Ale přechod ze spícího režimu nemusí XWindows a zvuková karta rozchodit a je třeba vykonat několik nastavení, které vydají asi na další článek.
Na svém notebooku AMDK6-2/350 4.3GB mám jak Windows98 tak Redhat Linux 6.2CZ, bez problému používám síťovou a zvukovou kartu. Grafické prostředí je pro Windows standardní, pro Linux jako nadstavba XWindows a na něm pak může běžet nějaký okenní manažer, asi nejznámější jsou Gnome nebo Kde.
Internet
Surfovat na Internetu pod Linuxem se dá dvojím způsobem, buď Netscapem, který je docela robustní a je stejný jako pro Windows. Specialitka Linuxu je program Lynx, čistě textový webový prohlížeč. Díky tomu, že nenatahuje grafiku, je i docela rychlý a mým hrubým odhadem asi 90% všech webových stránek je v něm prohlížitelných. Posílat a přijímat e-maily je v Linuxu vcelku dobré. Mezi grafickými klienty jsem si ale nevybral a používám Netscape Messenger. V textovém režimu zde existuje výborný Pine.
Kancelářské aplikace
Kancelářské aplikace jsou obsaženy v produktu StarOffice, který je kompatibilní s MS Office. U kancelářských aplikací hodně uživatelů vyžaduje národní prostředí. Problémy jsem měl v česky psaných dokumentech, které jsem se poté snažil přečíst v aplikacích MS Office.
S češtinou jsou obecně problémy díky tomu, že Linux se drží normy ISO (čeho jiného), kdežto MS Windows má vlastní kódování češtiny, které se narozdíl od normy ISO liší v několika málo písmenkách. Existují převáděcí utilitky, ale v principu je takovéto záplatování proti uživateli, který je nucen sledovat v jakém kódování dokumenty má a dělat zbytečné činnosti místo toho, aby dělal skutečnou práci.
Multimédia
Hudba na Linuxu se přehrává pomocí programu mpg123, který je textový, nebo programem Xmms, který je hodně podobný windowsovskému WinAmpu. Zvuk v Linuxu má jednu lepší vlastnost, zvukovou kartu může sdílet více aplikací, při přehrávání CD nebo mp3 se ozve klidně "ua-uo" od ICQ nebo i jen klinknutí od jiného programu. Do poslechu mluveného slova si můžete pustit třeba i libovolný hudební doprovod. Jedná se ale čistě o záležitost, jak jsou dobře naprogramovány ovladače pro zvukovou kartu. Takže už i v novějších Windows 2000 takové ovladače jsou.
Co dělá Linux zajímavým, jsou propracované síťové a internetové služby, v kombinaci s mobilním počítačem je mobilita na obou stranách. Na svém počítači mám ssh a ftp server. Ať už je můj mobilní počítač napojený na Internet přes LAN ve škole nebo přes modem doma, může k němu přistupovat kdokoliv z Internetu, komu dám k tomu ovšem příslušná práva. Vzdálený uživatel musí znát pouze adresu a samozřejmě login a heslo.
S podporou šetřících režimů pro notebooky je to v Linuxu obecně problematické. Podpora suspend modu ať už do paměti nebo na disk je v některých jádrech Linuxu zařazena. Ale přechod ze spícího režimu nemusí XWindows a zvuková karta rozchodit a je třeba vykonat několik nastavení, které vydají asi na další článek.
