V italské Grotta Paglicci se archeologům podařil nález, který otevírá zajímavé možnosti. Objevili tu stopy osídlení moderním člověkem z různých dob, včetně nástěnných maleb, zbytků nástrojů a tak dále a tak podobně. Ve vrstvě 23A, která je podle nástrojů datovaná do doby před zhruba 30 tisíci lety ale objevili vědci ale něco, co velmi připomíná zbytky „snídaňového bufetu“.
Na místě totiž se totiž našly stopy ovesných zrn, která na pohled zřejmě prošla procesem výroby dnes tak populárních vloček. Při ní se zrna dnes nejprve namočí, pak suší, zbaví obalu (tzv. pluch), pak spaří a rozlisují naplocho. V jeskyni Paglicci se podařilo objevit zrna, která byla podle všeho nahřáta nebo spařena, a pak zřejmě rozdrcena mezi dvěma mlýnskými kameny - alespoň tomu nasvědčují stopy užívání na dvou kamenech v jeskyni.
Vědci tedy nedokázali ve své publikaci pro časopis PNAS doložit, že by v jeskyni probíhal kompletní proces výroby vloček, ale podobnost je skutečně velmi nápadná. Nemáme také žádné důkazy o tom, jak lidé vločky mohli jíst, ale domněnka, že to bylo s nějakou tekutinou a dost možná i teplou, se samozřejmě nabízí zcela logicky. Zároveň je to velmi zajímavý doklad toho, jak intenzivně lidé využívali obiloviny už dávno před vznikem zemědělství. Pokud je totiž „vločková“ interpretace správná, nejstarší vločky předběhly zemědělství zhruba o dvacet tisíc let.
