Nově by tak mohl stát postihovat i nevyžádané zprávy, které nemají povahu obchodního sdělení, tedy například politické, ideologické, náboženské či jinak obtěžující, řekl dnes ČTK ředitel legislativního odboru ministerstva Martin Plíšek.
Maximální navrhovaná trestní sazba je podle Plíška jeden rok. Ministerstvo již jednou podobnou právní úpravu předložilo, ale návrh nebyl při projednávání trestního zákoníku akceptován.
V současnosti postihuje rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení tzv. antispamový zákon, který umožňuje uložit pokutu až deset milionů korun. Od srpna zavádí výjimku pro možnost posílání nabídek a dalších zpráv zákazníkům, se kterými v minulosti již firma spolupracovala a získala od nich kontakt. Zákazník, který od firmy nebude chtít obchodní nabídky dostávat, může zasílání kdykoliv odmítnout.
Nevyžádaná pošta v současnosti tvoří kolem 60 procent tuzemského e-mailového provozu. Od zavedení antispamového zákona v roce 2004 tuzemské subjekty spam téměř neposílají a drtivá většina zpráv pochází ze zahraničí, hlavně z asijských zemí.
