Úterní článek na serveru ruského deníku Kommersant poukazuje na nové kroky, které údajně připravuje pracovní skupina prezidentské administrativy v oblasti přístupu k internetovým službám. Informace se dostaly na veřejnost nedlouho poté, co Vladimír Putin prohlásil, že internet založila CIA.
Mezi hlavní zmiňované změny, o kterých se nyní diskutuje, patří filtrování obsahu na všech úrovních datových sítí (místních, regionálních a národních) a zákaz přímého napojení regionálních a lokálních sítí k zahraničním internetovým sítím. A také se hovoří o zprovoznění DNS serverů starajících se o servery na doménách .RU a .РФ.
Pokud by se podařilo změny v takovéto podobě prosadit, pak by musel například veškerý provoz místních regionálních subjektů a jejich připojení k celosvětovému internetu probíhat pouze přes provozovatele ruských celoplošných sítí, které budou obsah filtrovat. To by v konečném důsledku mohlo internet zdražit.
DNSDNS (Domain Name Server) slouží k přesměrování jmenných adres (například "idnes.cz") na číselnou IP adresu (v tomto případě "194.79.52.193"). Nemusíme si tedy pamatovat IP adresy, a celý web je tak mnohem přehlednější a navigace snadnější. Kdykoli zadáte do prohlížeče adresu nebo kliknete na odkaz, prohlížeč kontaktuje DNS a nechá si přeložit doménové jméno na IP adresu. |
Asi nejpodivnější je zákaz nasazení DNS serverů (překládají URL na IP adresy), které mají na starosti ruské domény mimo území Ruska. V podstatě by to znamenalo poměrně nákladné vytvoření vlastních DNS serverů. Nyní je většina z těchto serverů umístěna ve Spojených státech, několik jich je v Německu a Číně a dalších zemích. V podstatě by tak Rusko získalo na vlastním území monopolní postavení v překládání URL a IP adres, a svým způsobem by se tak země odpojila od internetu.
Blogeři v hledáčku
Již minulý týden Rusko pokročilo v tažení proti blogerům, které Kreml viní z podpory opozičních skupin a organizování protivládních demonstrací. Třetím, závěrečným čtením dolní komora ruského parlamentu schválila nový zákon, který zpřísňuje dohled nad blogovou sférou a úředně reguluje fungování blogů s denní návštěvností převyšující tři tisíce čtenářů.
Každý takový bloger musí projít úřední registrací a poměrně radikálně změnit chování. Zákon dává úřadům nástroj k postihu blogerů za šíření informací, které stát nepovažuje za hodnověrné. Bloger nesmí zveřejňovat detaily ze soukromého života jiných lidí, musí uvádět věkový limit pro příchozí čtenáře a respektovat ustanovení volebních zákonů o politické propagaci.
Centrálně registrovat bude blogery cenzurní úřad Roskomnadzor. Bloger jeho úředníkům musí poskytnout jméno, příjmení a internetovou adresu svého blogu. Pokud tak neučiní, vyžádá si Roskomnadzor tyto údaje od poskytovatele připojení.
Ruská cenzurní organizace se v posledních letech stala v kruzích ruské opozice symbolem systematického boje Kremlu proti nepohodlným názorům. Roskomnadzor se zvlášť zaměřuje na ruský internet a blokuje stovky webových stránek kvůli údajnému podezření z šíření extremismu a nesnášenlivosti či pro ohrožování mravní výchovy mládeže.
V březnu například zablokoval přístup na internetové stránky kasparov.ru, které provozuje známý Putinův kritik, politik a šachový velmistr Garri Kasparov. Do černého seznamu Roskomnadzor zařadil i stránku známého blogera a opozičníka Alexeje Navalného.
Úspěšní blogeři budou tak nyní v Rusku prakticky pod stejnou kontrolou jako klasická média, uvedla v komentáři k novému zákonu rozhlasová stanice Echo Moskvy. Práva, která ruské zákony klasickým médiím stále ještě poskytují, ovšem blogeři mít nebudou. Nesmějí například vydělávat na internetové reklamě.
Podle kritiků nového zákona bude nyní muset procesem registrace projít i prezident Vladimir Putin, jehož blog má statisíce čtenářů. Ze zákona navíc ani nevyplývá, že se cenzura omezuje jen na ruské blogery. Echo Moskvy uvádí, že by měl Roskomnadzor s žádostí o registraci kontaktovat možná i americký prezident Barack Obama.
