Podle výzkumů společnosti Symantec je devět z deseti uživatelů PC stresováno. Proto se v dalším díle našeho seriálu Jak přežít práci na počítači budeme zabývat právě stresem vyvolaným počítačem. V předchozích dílech jsme se zabývali správným uspořádáním pracovního prostoru a správným sezením, jak šetřit ruce a jak si ochránit oči.
Devět z deseti
Stres vyvolaný počítačem se negativně podepisuje na produktivitě práce i zdraví uživatele. V nejhorších případech dochází i ke zvýšení nemocnosti. Odhaduje se, že až polovina bolestí zad, které často končí i hospitalizací či dlouhodobou pracovní neschopností, je zapříčiněna stresem.
Stres se na první pohled může zdát jako nicotný problém. Trpí jím ale devět z deseti uživatelů PC, jejichž podíl mezi všemi zaměstnanými stále roste. Ve Velké Británii se celková ztráta daná snížením produktivity a z nemocí způsobených stresem vyšplhala na astronomických 1,2 miliardy liber. To představuje téměř jedno procento hrubého domácího produktu. Obdobná situace bude i v dalších evropských zemích, ČR nevyjímaje.
Podle výsledků průzkumu Symantecu je téměř 40 % uživatelů, kteří jsou frustrováni z práce na počítači, náchylných ke sklouznutí k „extrémním reakcím“: klení či nadávání, křik, bušení do kláves a podobné reakce. Jen zhruba 14 % uživatelů zachovává při problémech spočítačem klid hodný zenového mistra.
„Reakce na stres, včetně toho vyvolaného počítačem, jsou velmi individuální,“ říká psycholog Jiří Tyl, který se problematikou zabývá. “Je dobré po několika hodinách dělat 10-20minutové přestávky, aby si mohly oči odpočinout a na protáhnutí těla. Relaxační cvičení (třeba autogenní trénink) se hodí vždycky,“ uzavírá psycholog.
Ďáblova skříňka
Počítač sám je zdrojem velkého množství problémů. Jeden z nejděsivějších okamžiků své pracovní kariéry zažil šéfredaktor Mobil.cz Rostislav Kocman jedno odpoledne, kdy jeho notebook místo přátelské plochy Windows jej přivítal hlášením „disk error“. V tu chvíli si uvědomil, jak je na svém počítači a na něm uložených datech závislý. „Naštěstí jsem měl veškerou poštu zazálohovanou, o tu jsem nepřišel. Všechna ostatní data, včetně dokumentů a sbírky MP3, jsem ale zřejmě ztratil. Není vůbec jisté, zda se má data podaří z disku získat,“ dodává Kocman, který od té doby pravidelně zálohuje na externí média.
Totéž platí pro ukládání rozpracované práce. Každý, kdo vytváří texty nebo tabulky, dobře ví, jak nepříjemné je přijít o práci z celého dne. Vyplatí se tak nastavit si automatické ukládání po určitém časovém úseku, protože v zápalu práce většinou tlačítko „Uložit“ sami využívat zapomenete.
Dalším stresovým faktorem je pomalé nabíhání systému, internetové stránky, které se načítají několik minut, opakované restartování počítače… to vše dokáže uživatele „vytočit“ až k nepříčetnosti, zejména pokud zbývá jen pár minut do uzávěrky nebo jiného termínu. Pomalé a nestabilní počítače stresují uživatele z 23 procent.
Pomalejší odezva počítače může být způsobena tím, že uživatel neprovádí údržbu systému. Pravidelně prováděné úkony, jako je defragmentace disku, optimalizace využití paměti, mazání nepotřebných souborů, čistění registrů či snížení počtu programů běžících na pozadí, mnohdy umožní zvýšit podstatným způsobem výkon.
Psycholog Tyl upozorňuje, že duševní hygiena nemůže nahradit správné nastavení počítače. „Podívejte se do nNabídky Start a vyhoďte všechny programy, které Windows nepotřebují nezbytně pro spuštění – grafické programy, kreslení, přehrávače apod. Nastavte si denní používání Scandisku (Windows) nebo vyšší utility (Norton Windoctor) a týdenní defragmentaci disku. Stáhněte si nějaký Optimizer paměti a nastavte ho tak, aby udržoval všechnu dostupnou volnou paměť na maximu,“ vypočítává psycholog. Mnoho rad, jak toto provést, naleznete v našich seriálech na téma optimalizace výkonu PC (drivery pro grafickou kartu, aktualizace a paměť, drivery a reinstalace OS, jak zvětšit rychlost pevného disku).
I přes tato opatření však může dojít k situacím, kdy je na spadnutí pomyslná kapka, po které pohár trpělivosti přeteče. Dříve než se tak stane, odborníci radí začít zhluboka dýchat a představovat si, jak je člověk klidný. Vyplatí se také udělat si krátkou přestávku a nejlépe se projít na čerstvém vzduchu. Také pravidelný pohyb pomáhá stres ventilovat. Stres zaviněný počítačem totiž nepatří k druhu positivního stresu, který motivuje a mobilizuje k vyšším výkonům, ale latentnímu stresu, který se kumuluje a pomalu uživatele ubíjí.
Informace od rána do večera
Velkým problémem je přemíra informací, ať již v podobě e-mailů, interních zpráv, internetových stránek nebo dalších informací. E-maily a spam se na stresu podílejí z 20 %, viry z pouhých 14 %. Nejdůležitější zásadou je okamžitě vyhodnocovat jejich důležitost pro vaši práci a těm, které důležité nejsou, věnovat jen tolik času, kolik trvá smazání e-mailu.
Zájem o včasné informace se může projevovat až obsesivním způsobem, když si uživatel několikrát do minuty kontroluje schránku přijatých zpráv, ačkoliv se ikonka nově došlé zprávy nezobrazuje.
Samozřejmostí je nainstalovaný antivirový a antispamový program, který váš zbaví velkého množství nevyžádané pošty. Vyskakovacím oknům, které odvádějí vaši pozornost a ruší při soustředění, se přičítá až 15 % stresu.
Páté přes deváté
Počítač umožňuje pracovat na více úkolech najednou (tzv. multitasking). V jednom okně otevřený prohlížeč, v druhém rozepsaný dokument, ve třetím ICQ, ve čtvrtém přijatý e-mail a v dalším excelová tabulka… Pokud stejně vypadá váš pracovní styl, můžete si být celkem jistí, že neustálým přepínáním pozornosti mezi jednotlivými úkoly ztratíte okolo hodiny čistého času. Psychologové uvádějí, že přechodná doba, než se začnete plně koncentrovat na určitý problém, může trvat až pět minut. Pokud vás pravidelně vyrušuje blikání instant messangeru nebo zvonění mobilního telefonu, můžete počítat s ještě větším množstvím ztraceného času. Často se stává i to, že na původní úkol (např. najít informace o hrubém domácím produktu UK) zcela zapomenete a při prohledávání internetu se necháte zlákat zajímavým linkem, z kterého pak přejdete na další stránky, kde vás zaujme další informace, kterou se rozhodnete ověřit a tak dále a tak dále. Jednoduchým tipem, jak těmto problémům předejít, je vytvořit si seznam úkolů.
| Praktické tipy, jak minimalizovat stres u počítače
Pravidelně zálohovat a zálohu ukládat nejlépe do jiné budovy, než je umístěn počítač (pro případ živelné pohromy nebo krádeže). |
Máte vy nějaký tip, jak se u počítače nezbláznit? Podělte se o něj v diskusi…
