Fotíme-li při svíčkách, nebo při romanticky sporém žárovkovém osvětlení kavárny, asi nám nebude vadit, že výsledné fotografie budou zabarveny do žluta (až oranžova). Horší situace nastane se skupinkou šéfů na výročním večírku firmy pod zářivkovým osvětlením zasedací místnosti. Namodralý obličej vašeho nadřízeného na památeční fotografii by vás mohl stát prémie. Nad výplatní páskou již bude pozdě klást si otázku, jak je možné, že vy jste fotili normální oranžový (u nadřízeného předpokládám spíše rudý) obličej, bílé košile (a bílé ponožky), krásné kravaty s orientálními vzory a na výsledné fotografii je to celé do modra. Odpověď je jednoduchá: fotoaparát nemá mozek.
Bílá versus Oko - Mozek versus snímač digitálu
Oko vidí, mozek myslí, zatímco snímač pouze snímá. Barva, jak ji vnímáme, je relativní pojem.
Vezmete-li bílý papír a posvítíte na něj červeným světlem, jeví se jako červený. Lidský mozek ví, že papír je bílý, snímač fotoaparátu nikoliv. Barva předmětu je dána světlem, které daný předmět odráží. Každé světlo má své barevné spektrum (viz rozklad světla skleněným hranolem). Barevné spektrum světla lze vyjádřit teplotou v Kelvinech.
Jak se počítá s Kelvinem?Kelvin je 1/273,16 termodynamické teploty trojného bodu vody. Jednoduše řečeno: 0 stupňů Celsia = 273,15 Kelvinů. Při přepočtu z Kelvinů na stupně Celsia se tedy odečítá hodnota 273,15. |
Mozek „kalibruje“ výsledný vjem barvy podle mnoha faktorů, včetně celoživotních zkušeností (obličej šéfa se vám jeví vždy rudý, ačkoliv ve světle zářivky je zeleno-modrý). Nevím, jak váš, ale můj digitál žádné zkušenosti nemá, musím ho nakalibrovat sám podle teploty (světelného spektra) světla fotografované scény.
Řekněte digitálu, co je bílé
Snad každý alespoň trochu lepší digitální kompakt, nabízí předvolená nastavení bílé pro přirozené zobrazení barev za daného osvětlení. Většinou jsou použity symboly (mráček, sluníčko, zářivka apod...), některé přístroje však mohou uvádět přímo teplotu světla v Kelvinech. Pro zajímavost uvádíme tyto hodnoty v následující tabulce.
| Teplota světla (K) | Zdroj světla (symbol použitý na digitálu) |
| 1200 - 1500 | svíčka |
| 2500 - 3200 | běžná žárovka |
| 3000 - 4000 | východ/západ slunce |
| 4000 - 5000 | zářivka |
| 5000 - 6000 | zábleskové zařízení |
| 5000 - 6000 | sluneční světlo (sluníčko) |
| 6000 - 8000 | Zamračeno, mlhavo (mráček) |
| 8000 - 11000 | modrá obloha, žádné slunce (hory) |
Denní světlo má teplotu přibližně 5500 K.
Některé přístroje uvádějí pouze symboly naznačující typ osvětlení (viz následující obrázek). P
Tím, že použijete například nastavení „zářivka“, eliminujete vliv teploty (barevného spektra) okolního světla (zářivkového světla) na šéfův obličej. Jinými slovy, určíte přístroji, že světlo (v našem případě zářivkové), ačkoli je “modré“, má považovat za bílé. Aparát teď ví, že musí potlačit modrou barvu zářivky, aby podání barev odpovídalo skutečnosti (tedy našemu požadavku).
Kromě přednastavených možností u většiny fotoaparátů existuje universální volba AWB, neboli automatické vyvážení bílé (Automatic White Balance). AWB lze použít ve většině případů s dostatečnou spolehlivostí. Pro kvalitní výsledek je však vždycky dobré přístroj nakalibrovat pro konkrétní typ (druh) osvětlení. Nastavením bílé ovlivníte barevnost snímku a tím i jeho celkovou náladu, proto radíme nepodceňovat.
Automatika má omezené možnosti, přednastavené hodnoty se nehodí všude. Chcete-li experimentovat s barevným podáním obrázku nebo je-li scéna osvětlena kombinací různých druhů světelných zdrojů, využijte ruční nastavení bílé.
Ruční nastavení bílé
Dnes už většina lepších kompaktů umožňuje ruční nastavení bílé. Není na tom nic složitého. Objektiv namíříte na bílou plochu (nebo neutrálně šedou) a určíte přístroji, aby barvu, kterou právě snímá považoval, za daného osvětlení, za bílou (neutrální šedou). Zde se samozřejmě otevírá široký prostor pro experimenty. Stačí načíst jinou barvu než bílou, a dosáhnete tak divokého podání barev, že i leckterý módní magazín bude závidět. Na druhou stranu u komplikovaně nasvícených scén je ruční nastavení jediné možné pro dosažení uspokojivého výsledku.
Nezapomeňte, že dané nastavení platí jen a pouze pro dané světelné podmínky a příště je potřeba jej opět překalibrovat.
Bohužel, na LCD displeji fotoaparátu rozpoznáte pouze velké odchylky od normálu, zda jsou barvy opravdu takové jaké mají, či jaké je chcete mít, poznáte až na monitoru počítače. Tehdy pomůže už jenom grafický editor (např. Photoshop).
Na ilustračních fotografiích vidíte křiklavý rozdíl mezi správně vyváženou bílou (vlevo) a lesem po chemickém útoku (vpravo), kdy bylo použito nastavení bílé pro zářivkové světlo.
