Vyzkoušeli jsme Pro-Ject JukeBox E, který zajímavým způsobem kombinuje samotný gramofon, bluetooth přijímač pro připojení chytrého telefonu a vestavěný zesilovač, a stále přitom vypadá jako normální gramofon. Stačí jen připojit reprosoustavy, vybrat vhodnou desku a hrát.
Jukebox E je odpovědí tradičního výrobce gramofonů na rostoucí zájem mladých posluchačů o vinylové desky. Ten vzniká z různých pohnutek. Někomu se líbí rituál vybalení fyzického nosiče, položení desky na talíř gramofonu, očištění grafitovým kartáčkem a spuštění přenosky. Jiný si během poslechu rád prohlíží rozměrný obal s často propracovanou grafikou a leckdy i velkým množstvím textů a informací. Někteří se k vinylu vrací i kvůli jeho výborným zvukovým vlastnostem.
JukeBox E byl osazen přenoskou Ortofon OM10, což je velmi slušná „entry-level“ přenoska s eliptickým hrotem. Při testu se však ukázalo, že to byl „šťastný kus“ a zřejmě chyba při výrobě. JukeBox E se standardně prodává s přenoskou OM5e. Přenosky jsou vizuálně identické, OM10 má „o fous“ menší doporučenou vertikální sílu na hrot, cenový rozdíl je zhruba 500 Kč. Protože však větší rozdíl ve výsledném zvuku udělají připojené reprosoustavy, rozhodli jsme se tuto anomálii neřešit.
Je tu však háček. Zatímco gramofon působí jako technicky velmi jednoduché, a proto levně vyrobitelné zařízení, ve skutečnosti jsou nároky na jeho mechanické zpracování poměrně vysoké. Platí tedy, že i gramofon za dva tisíce korun ze supermarketu desku sice přehraje, zvuk ovšem bude prachbídný a navíc může rychleji opotřebovávat přehrávané desky. Za kvalitu je potřeba si v analogovém světě připlatit více než v digitálním.
Jukebox E za 11 990 Kč jsem tak bral do testu s očekáváním velmi zajímavého kompromisu mezi kvalitou provedení gramofonu, snadností uvedení do provozu a doplňkových funkcí atraktivních pro současné uživatele. Ukázalo se však, že i zde se výrobce dopustil ústupků, které celek zbytečně pokazily.
Rovnou z krabice: za deset minut hrajeme
Co potěší každého zákazníka, který nemá s instalací gramofonů žádné zkušenosti, je fakt, že vše je přednastavené výrobcem. Vyvážení přenosky, anti-skating ... nic nemusíte řešit. Na druhou stranu, pokud by se někdo rozhodl pro pozdější výměnu přenosky, může si vyvážení přenastavit sám, v příslušenství najde i jednoduchou váhu. Pro výměnu přenosky ovšem není příliš velký důvod.
Převod hnací síly na talíř zajišťuje řemen, součástí dodávky je i kryt gramofonu, který nasadíte na připravené panty.
Složení gramofonu je otázkou několika minut, spočívá v nasazení talíře z MDF desky (jeho součástí je středová hřídel, kterou zasunete do připraveného ložiskového pouzdra v základně gramofonu), filcové izolační podložky, nasazení řemene přenášející otáčky motoru na talíř a odmotání transportního zajištění raménka. Gramofon stojí na čtveřici měkkých nožiček, které jej izolují od případných vibrací nábytku, na němž bude postaven.
Dálkový ovladač
Na zadní stranu výrobce soustředil všechna přípojná místa, terminály pro připojení reprosoustav pojmou jak odizolované vodiče, tak banánky. Najdete zde i linkový vstup pro připojení například televizoru nebo CD přehrávače a dvojici výstupů. Line OUT výstup obsahuje již korekčním předzesilovačem zpracovaný signál z gramofonu vhodný pro připojení externího zesilovače nebo třeba linkového vstupu zvukové karty, pokud byste s chtěli desku nahrát do počítače. Druhý, označený jako Phono OUT, pak vyvádí čistý signál z přenosky, který můžete zpracovat externím korekčním předzesilovačem. Při takovém zapojení má být použit i šroubovací terminál pro připojení uzemnění. Lze předpokládat, že výstupy většina uživatelů nikdy nevyužije, ale je dobré je mít pro výjimečné případy.
Přesně uprostřed zadního panelu je i anténka bluetooth modulu. Pokud ji vztyčíte tak, jak znáte například z routeru, každým otevřením víka gramofonu ji zase narovnáte. Je proto lepší ji namířit do strany nebo rovnou ponechat v narovnané podobě.
Obsluha
Jedním tlačítkem spouštíte celý jukebox, druhým přívod elektřiny do hnacího motorku. Najdete je na spodní straně kousek od čelního okraje, na čelním panelu je jen multifunkční ovladač hlasitosti a přepínání vstupů. Vše včetně základní ekvalizace basy/výšky lze řídit drobným dálkovým ovladačem.
Gramofon je plně manuální, raménko s přenoskou tak musíte nad zaváděcí drážku nasadit sami, poté pohybem aretační páčky spustit na desku. Na konci přehrávání je to opět posluchač, který musí páčkou raménko zdvihnout a raménko uklidit do parkovací polohy. Ruční je i přepínání rychlosti otáček, z 33,3 na 45 otáček za minutu přepnete přehozením řemene na jinak široké okruží na hřídeli motorku.
Výhrady ke konstrukci se odrazí ve zvuku
Určité rozladění zažijete hned po zapnutí jukeboxu, protože se z reprosoustav začne ozývat brum a šum zřetelně slyšitelný i při normální poslechové hlasitosti. Brum lze naštěstí odstranit uzemněním gramofonu pomocí šroubovací svorky na zadní straně, což návod zmiňuje jen při propojení gramofonu s externím korekčním předzesilovačem, kde je propojíte s podobnou svorkou na předzesilovači. V případě že Jukebox E používáte samostatně, je otázkou, kam jej uzemnit, já to nakonec vyřešil kouskem drátu s krokodýlí svorkou připnutou na uzemňovací kolík elektrické zásuvky. To považuji za zbytečné „pytlíkování“, výrobce měl uzemnění vyřešit jinou volbou napájecího zdroje.
Všechny komponenty jsou zafrézovány do 35 mm silné MDF desky. Kabeláž od vypínačů je vedena v chráničkách ve vyfrézovaných drážkách.
Druhé nemilé překvápko nastane po spuštění přenosky na desku, z reprosoustav se v tiché drážce ozve hluk, který tam bezpochyby být nemá (respektive na jiném gramofonu na stejné desce není). Já podezřívám napevno uchycený motor, jehož chvění se tak přenáší do šasi gramofonu a evidentně není zanedbatelné. Motorek je v provozu (v tiché místnosti) slyšet pouhým uchem. Je to chyba, motor má být na měkkém, chvění pohlcujícím odpružení, ale nikoli natvrdo. U takového výrobce, jakým je Pro-Ject, to zamrzí.
Jakmile hraje muzika, zmiňované nectnosti neuslyšíte, ale v pauzách mezi skladbami nebo u velmi tichých pasáží ano, a je to zbytečné.
Zvuk
Ortofon OM10 je sice spíše základní, ale velmi slušná přenoska s eliptickým hrotem. Kupovat pro ni nové 180g desky by bylo plýtvání, ale pokud jste u rodičů nebo prarodičů našli dva metry desek, které již dlouho nikdo nepřehrál, pak je to velmi vhodný začátek.
Na čelním panelu vidíte multifunkční otočný i stisknutelný ovladač, čidlo pro infračervený dálkový ovladač a modře podsvětlený displej.
Poslouchali jsme na cenově odpovídajících Xavian BonBonous a kontrolně (a zcela zbytečně) i na cenově a kvalitativně nepřiměřených Elac FS247. Zvuk je plný, má hezké podání vokálu a hudebních nástrojů. Nejvyšší výšky jsou měkčí, což se projevuje v nižším celkovém šumu, ale také ztrátou vzdušnosti a detailů v reprodukci. Celkově se testovaný přístroj při přehrávání vinylových desek poslouchá hezky. Při použití bluetooth vstupu posluchač dostane více výšek a pevnější basy, na výškách je však patrná mírná hrubost a zkreslení. Přenos byl občas i něčím rušen, zdroj jsem ovšem nenašel, a nenastalo to vždy.
Závěr
Pro-Ject JukeBox E je zajímavým propojením analogového a digitálního hudebního světa, který trochu sráží v recenzi zmíněné nedostatky. Sami musíte zvážit, zda chcete takto integrované a cenově úspornější řešení, nebo si připlatíte za komponentní sestavu.
