Pokud máte krabici kazet, ale magnetofon jste již před lety neuváženě odnesli na sběrný dvůr, máte dvě možnosti. Buď se vrhnout na inzertní servery a vybrat si jeden z mnoha nabízených strojů prověřených několika desetiletími provozu, nebo pořídit nově vyráběný Teac W-1200 či jeho firemního sourozence Tascam 202 MKVII. My jsme podrobně vyzkoušeli první jmenovaný.
Odlesk dávné slávy
Z pohledu doby, kdy byly kazetové magnetofony na vrcholu popularity a evoluce, není testovaná novinka rozhodně žádný zázrak. Mechaniky jsou pouze dvouhlavé, jednomotorové, nejsou autoreverzní, umí nahrávat jen na pásky normal a chrom, nastavení předmagnetizačního proudu byste hledali marně, stejně jako Dolby B, C, nebo HX Pro. Takže vlastně úplný entry-level.
Mechanika Tanashin zezadu. Jeden motor, kovový setrvačník, plastové převody, dva řemínky.
Mechanika zepředu. Dvě hlavy, jedna mazací, druhá kombinovaná nahrávací/přehrávací.
Jenže dnes jsou na trhu jen jednoduché mechaniky Tanashin, takže pokud Teac nechtěl zavést vlastní produkci mechanik a vystřelit cenu hotového produktu o poznání výš, měl poněkud svázané ruce. Stejně tak Dolby – příslušné čipy již nejsou k dispozici, rozjíždět jejich licenční výrobu by taky při nevelkém objemu produkce magnetofonů s cenou zapracovalo. Proto jej raději nahradil systémem Dynamic Noise Reduction, který pomůže s přehráváním (pouze přehráváním) kazet nahraných s potlačením šumu Dolby B.
Na přehrávání a digitalizaci je slušně připraven
Na druhou stranu schopnost nahrávat nebude to, kvůli čemu si lidé W-1200 pořídí nejčastěji. Magnetofon korektně přehraje všechny tři používané druhy kazet, tedy IEC I / Normal, IEC II / Chrom a IEC IV / Metal. Levá mechanika přitom nabízí „pitch control“, tedy jemný regulátor rychlosti posuvu pásku, kterým můžete srovnat reprodukci kazet nahrané na magnetofonu s mírně odlišnou rychlostí, nebo léty používáním vytahaného pásku.
 |
Zatímco při nahrávání máte k dispozici pouze klasický linkový analogový zvukový vstup a alternativně mikrofonní vstup na předním panelu přístroje, pro přehrávání je určen analogový linkový výstup, sluchátkový výstup a především USB výstup, kterým můžete signál dostat v digitální podobě do počítače a tam uložit v podobě souboru. Signál má parametry 48 kHz / 16 bit, takže obsah kazet nemusí končit v kvalitativně kompromisní MP3, ale například v bezztrátově komprimovaných souborech FLAC. Žádný software výrobce nepřibaluje, což podle nás nijak nevadí, výborně se pracuje třeba s bezplatným Audacity.
Funkce
Mechniky jsou ovládány mikrospínači, každá má svoji sadu, jediná mechanická tlačítka slouží k ovládání dvířek. Regulace záznamové úrovně je společná pro obě mechaniky, což ničemu nevadí. Počítadlo pásku je bezjednotkové, potěší funkce „návrat na nulu“, kdy je pásek rychle převinut na nulovou pozici.
W-1200 je takzvané „dvojče“, má tedy dvě kazetové mechaniky. Obě jsou nahrávací, tedy nejenže umí kopírovat z jedné kazety na druhou, ale na obě umí i současně nahrávat.
Zatímco první dovednost myslíme již nikdo neupotřebí, pro kopírování z kazety na kazetu snad již neexistuje důvod, schopnost souběžně nahrávat dvě kazety však může zaujmout například malé lokální kapely, které chtějí těm nejvěrnějším fanouškům nabídnout nahrávku na fyzickém nosiči ve velmi omezeném počtu, a takto zvládnou nahrát na jednom stroji dvě najednou. Pokud si u poslední věty někdo plácl dlaní o čelo, nechť ví, že například ve Finsku je to – alespoň podle několika prodejců hudebnin v Helsinkách, se kterými jsme před časem mluvili – docela populární.
Ve videu si můžete poslechnout nejen srovnání nové kazety IEC I / Normal a dříve vyrobené, ale i čerstvě rozbalené kazety IEC II Chrome, stejně jako krátké srovnání s nově vyrobenou kazetou americké společnosti NAC nazvané FerroMaster C456. Tento materiál nyní využívají pro rychlé rozmnožování nahrávek, ale jak sami uvádí, pro domácí použití ještě musí její záznamovou vrstvu přizpůsobit. Zatím nehraje nic moc.
Během přehrávání či nahrávání na jedné mechanice můžete druhou použít k převíjení kazet, ale při pokusu o přehrávání nebo záznam (mimo funkce paralelního nahrávání) se druhá mechanika zastaví.
V provozu
Při přehrávání funguje TEAC W-1200 velmi dobře, vyzkoušeli jsme kazety různého stáří nahrané na různých magnetofonech a nezaznamenali žádný zásadní provozní problém. Ale výhrady máme.
Co nás trochu zklamalo, je funkce systému Dynamic Noise Reduction, šum je sice z nahrávky odstraněn poměrně efektivně, ale celkově se promění celý charakter nahrávky, patrné je to například na kytaře a zpěvu – při přehrávání záznamu u Dolby B je to celkem patrné, ale ještě akceptovatelné. U Dolby C je to pak nepoužitelné, což není kritika, výrobce hovoří pouze o použití se záznamy s Dolby B, píšeme to spíše jako varování, že pokud máte svoji sbírku kazet v Dolby C, toto určitě není stroj, kterým je chcete přehrávat.
Kopírování funguje pouze standardní rychlostí, výsledek je velmi slušný, vyjma nárůstu šumu, který se přidá ze zdrojové kazety. Paralelní nahrávání začne rovnou po stisku tlačítka, nastavení záznamové úrovně v pauze tak musíte udělat předem s využitím normální nahrávací funkce.
Po sejmutí krytu W-1200 potěšil, pomocí trimrů lze totiž nastavit skoro vše – rychlost posuvu pásku, záznamovou úroveň, přehrávací úroveň, předmagnetizační proud. Jsou to ale úkony pro někoho, kdo má potřebnou měřící techniku a zkušenosti.
Výhrady bohužel musíme mít k šumu a (velmi lehkému) brumu, který magnetofon produkuje sám o sobě, jak jsme zjistili při přehrávání bez vložené kazety (bez kazety se mechanika normálně nepustí, je třeba oklamat snímače její přítomnosti). Je to nepříjemná piha na kráse a kupříkladu moje letitá Yamaha KX-493 strčí v tomto ohledu TEAC W-1200 s přehledem do kapsy. Škoda.
Protože samotný zvuk není nijak špatný, frekvenčně je přiměřeně bohatý (ačkoli fyzicky končí zhruba u 15 kHz), u kvalitnějších kazet není nijak zásadní ani kolísání rychlosti posuvu pásku (kontrolovali jsme testovacím signálem 1 kHz a 440 Hz), u některých starších kazet byl takzvaný wow&flutter efekt lehce patrný.
Možnost jemné regulace rychlosti posuvu pásku je fajn věc, při přehrávání některých starých kazet ji rádi využijete.
Závěr
Obloukem se vrátíme na začátek. Pokud máte v krabicích sbírku kazet, kterou nechcete nasypat do popelnice, ale přehrát si jejich obsah a třeba zdigitalizovat dávné domácí záznamy z mikrofonu, pak je TEAC W-1200 jednoduché a docela hezky funkční a slušně hrající řešení. Pokud tedy sbírka nevznikla za použití redukce šumu Dolby C, to je vám pak W-1200 k ničemu. Velmi slušnou práci odvádí i při vytváření záznamu. S cenou se výrobce trochu utrhl, 12 990 Kč není v dnešních relacích nijak málo.
Pokud máte čas hledat a chuť řešit servis a údržbu, snadno dnes můžete pořídit tři dekády starý magnetofon na vyšší technické úrovni, který bude mít kupříkladu i Dolby B a C. K jeho připojení k počítači však budete potřebovat kvalitní zvukovou kartu a patřičnou kabeláž. Na druhou stranu se nejspíše i se servisem na cenu W-1200 jen tak nedostanete.
Za poskytnutí testovací nahrávky Rybářská z alba Dolů děkujeme jejímu autorovi a interpretovi, Milanu Matouškovi. Za zapůjčení magnetofonu TEAC W-1200 děkujeme obchodu Alza.cz.
