V čtrnáctičlenném kádru je polovina hráčů bez mezinárodních zkušenosti. Šampionát pro ně začne 29. září zápasem s Kubou a jejich cílem je účast v elitní osmičce. "To je jen reálný cíl, pak mohou hráči začít snít a dojít ještě dále," věří jim Velasco.
V tréninku se nevěnuje volejbalistům individuálně. "Ze začátku byli z mých tréninků unavení, ale dělají vše, co jim řeknu," tvrdí spokojeně.
Mrzí jej, že z bezmála třiceti utkání byla všechna přípravná, chyběl stres. "Na výsledku až tolik nezáleželo. V tréninku proto musíme hráčům vytvářet problémy, aby na ně byli v zápasech připraveni. Zatím se snažím být tím jediným stresem já," smál se Argentinec.
"Poslouchat cizí jazyk je pro ně náklad navíc. Neodpočinou si, musejí pořád dávat pozor. Ale anglický mluví všichni lépe než já," prozradil trenér, který o studiu češtiny neuvažuje. "Teď mám spoustu nových věcí na přemýšlení, v hlavě není prostor na učení," vysvětlil.
Blokaři Martinu Léblovi je sice teprve dvaadvacet let, ale patří k nejlepším volejbalistům a po letech v belgickém Maaseiku odejde po mistrovství do italské Perugie. Od mládežnického věku zažil řadu trenérů, Velasco je podle něj tím nejlepším. "Má sice podobné tréninky jako ostatní, ale je neskutečně precizní. Všechny herní situace musíme do puntíku zvládnout," popisuje v čem je trenér jiný.
Právě onen nucený stres, kterým Velasco učí hráče odolnosti, je zcela netypickým prvkem. "Je to nepříjemné, ale důležité. Všechna cvičení trvají déle, jedno třeba i hodinu. Například když v obraně spadne před někoho míč, Velasco trénink přeruší a tomu hráči hází míče i na patnáct rybiček," popsal.
Už samotné jméno vzbudilo u reprezentantů autoritu, s Velaskem prý nikdo nesmlouvá a všichni trénují nadoraz. "Všichni víme, že to k něčemu vede," dodal Lébl.
