Začínal jsem jako blokař, říká reprezentační libero Kunc

  • 0
Volejbalisté České republiky odstartují tento pátek boje na mistrovství Evropy. Jediným členem národního mužstva z Dukly Liberec, elitního českého klubu a úřadujícího domácího vicemistra, je překvapivě mladý Tomáš Kunc, který hraje na postu libera. Prošel všemi mládežnickými reprezentačními výběry a nyní ho čeká premiéra na velkém 'dospělém' šampionátu.

„Je to pochopitelně vrchol kariéry a jsem strašně zvědavý, jaké to bude, jaká tam bude atmosféra a ty věci okolo. Na Evropu jsem se zatím vždycky díval jenom v televizi a teď proti těm hvězdám budu stát na druhé straně,“ těší se 21letý Tomáš Kunc, libero národního týmu volejbalistů a Dukly Liberec. „Příprava byla hodně dlouhá, skoro od půlky července, takže už jsem hodně natěšený a zvědavý, jak se nám to tam povede.“

Překvapila vás nominace do širšího a pak i do užšího výběru národního týmu pro evropský šampionát?
Musím říct, že ano, moc jsem to nečekal, proto jsem byl strašně rád, že mi dal trenér Nekola šanci i v nároďáku a že můžu ukázat na vrcholné úrovni, co ve mně je. Trénuje mě i v Dukle Liberec, mohl mě sledovat v akci v podstatě každý den, takže asi musel vědět, jestli si může dovolit mě nominovat.

Nečekal jste, že vás pojede na evropský šampionát z Dukly víc, jako tomu bývalo v předchozích letech?
Možná jsem čekal, že tam budou ještě Petr Šulista a Jirka Srb, ale do užší nominace se nevešli. Na druhou stranu mě docela těší, že zrovna já jsem jediným hráčem Dukly Liberec v národním týmu.

Ve skupině máte mistry světa Poláky, domácí Nizozemsko, Estonsko, Černou Horu a Ukrajinu, jaké jsou ambice českého mužstva?
Do další fáze postoupí první čtyři týmy a to je náš jasný cíl. Myslím, že po posledních přípravných zápasech s Francií a Portugalskem se nikoho nebojíme a nějaký bodík můžeme třeba urvat i s Poláky. Chtěli bychom napodobit naše basketbalisty, kteří teď hrají skvěle na světovém šampionátu v Čině. Byl bych rád, kdybychom sporty jako jsou volejbal nebo basketbal v Česku víc zviditelňovali a přiblížili je ke sledovanosti fotbalu a hokeje.

Český volejbalista Tomáš Kunc v akci.

Do české extraligy jste naplno naskočil v uplynulé sezoně, jak ji zpětně hodnotíte?
Do ledna jsem hostoval v Benátkách nad Jizerou, pak jsem se vrátil do Dukly a došli jsme až do finále a ty zápasy o titul s Českými Budějovicemi pro mě byly skoro největší volejbalový zážitek. Hrálo se ve vyprodaných halách, kolikrát jsem měl z atmosféry i husí kůži. Bohužel to zlato neklaplo, zklamání bylo obrovské, o to víc se musíme snažit v té příští sezoně, abychom ten mistrovský titul vybojovali.

Se zkušeným Kopáčkem jste se při zápasech na pozici libera pravidelně střídali, jak jste to měli rozdělené?
Venca Kopáček chodil většinou na příjem a já do pole při našem servisu. Je to docela novinka, protože vždycky bylo libero jenom jedno. Myslím si, že v Liberci jsme byli v extralize prvním klubem, který začal dvě libera stabilně využívat. Řekl bych, že se to ujalo dobře a s Vencou jsme se výborně doplňovali.

Máte to tak rozdělené i v reprezentaci, když ji trénuje liberecký kouč?
Ne, v národním týmu je na liberu jedničkou Moník a při zápasech se nestřídáme jako v Liberci. Já budu na mistrovství libero číslo dvě a budu čekat na svoji šanci.

Pojďme do minulosti, jak jste se dostal do liberecké Dukly?
Pocházím z Hradce Králové, kde jsem s volejbalem začal. Díky účasti v mládežnických reprezentacích jsem se trochu zviditelnil a asi v osmnácti letech se mi naskytla možnost odejít do Liberce. Mohl jsem jít i do jiných extraligových klubů, ale Dukla mi přišla jako nejlepší varianta. Tehdy měla úspěšnou sezonu, věděl jsem, že pan Nekola je kvalitní trenér, že zázemí v libereckém klubu je ve všech směrech výborné, proto jsem zvolil tuhle cestu. V Liberci jsem si tehdy dodělal maturitu na střední dopravní škole a teď budu dálkově studovat vysokou školu v Praze.

Měříte 184 centimetrů, což vás v současném volejbale asi předurčovalo na post libera, tedy defenzivního hráče v poli. Začínal jste už jako libero?
Právě že ne. Já jsem vyrostl přes sto osmdesát někdy už v sedmé třídě, takže v tom věku jsem byl dost vysoký, a proto jsem začínal jako blokař. Ale nějak jsem přestal růst a jak mě všichni začali přerůstat, tak jsem pak přešel postupně na smečaře a nakonec na libero. Na něm jsem poprvé začal hrát v reprezentaci v projektu Lvíčata okolo patnácti let, docela mě ta pozice chytla a už jsem se na ni začal specializovat.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž