Jahody se šlehačkou, dojetí i šampaňské. Jak Štvanice oslavovala Vondroušovou

  • 0
Zvuk bouřlivého potlesku střídá napjaté ticho. Markéta Vondroušová má tři mečboly na senzační vítězství. Dvojchyba. Ale lehké zklamání se rázem přehoupne v show plnou veselí, radosti a bublinek šampaňského. Jeden úsměv střídá další. Čtyřiadvacetiletá tenistka se právě stala šampionkou Wimbledonu a její klub I. ČLTK Praha je na ni patřičně hrdý. V sobotu odpoledne její finálový boj přímo na Štvanici náležitě prožíval.

I když nejásají přímo v Londýně, stejně jsou z velké výhry Vondroušové unešení. Členové I. ČLTK Praha v dojetí skáčou, objímají se a snaží se uvěřit tomu, co členka jejich oddílu právě dokázala. „Rozhovory až po ceremoniálu,“ prosí se slzami v očích manažer klubu Vladislav Šavrda.

Právě on přichystal svým kolegům útulné zázemí na horké sobotní odpoledne. „Máte všichni místo? Na baru je občerstvení, berte si, co chcete,“ ujišťuje ostatní před velkou akcí, která se za malý moment na pražské Štvanici odstartuje.

Manažer Štvanice o Vondroušové: Je speciální, titulu nemůžu uvěřit

Ještě zbývá doladit poslední detaily, aby si diváci mohli užít tenisové galapředstavení co nejvíce autenticky. „Nedaří se nám zprovoznit plátno,“ utrousí Šavrda trošku posmutněle. „Asi se na Markétu budeme muset koukat v televizi.“

Za pár chvil však už každý na bílé plachtě sleduje, jak se levoruká hráčka připravuje na velký zápas. „Povedlo se,“ radují se účastníci. Start, na podání jde Uns Džábirová. Najednou se veselé švitoření mění v ticho. Nikdo nemluví, všichni bedlivě pozorují každý úder obou hráček.

Jen tu a tam někdo něco špitne, nadhodí Vondroušové radu. Po každém vítězném míčku pak nadšeně zatleská. „Dobře, dobře, takhle má ten přechod na síť vypadat,“ oddechne si Šavrda, když Češka chytře odvrací druhý brejkbol čtvrtého gamu. V tu chvíli prohrává 1:2.

Markéta Vondroušová slaví zisk wimbledonského titulu.

Následně se ještě dvakrát dostává do podobné hrozby. I čtvrtou výhodu soupeřky však maže, což manažer I. ČLTK ocení uznalým pokýváním. „Mám dobré zprávy, bude to 2:2, můžu vás uklidnit,“ ozývá se z napjatého davu směrem ke zpožděnému vysílání. „Ses teď vrátil z Londýna, jo?“ vtipkují ostatní sledující.

Když Vondroušová za moment servis skutečně uhájí, diváci tleskají a odpovídají poslovi dobrých zpráv: „Bys mohl předpovídat počasí.“ Atmosféra se tímto momentem zklidňuje, do restaurace ve štvanickém areálu vchází čím dál tím víc příznivců, aby přihlíželi konání české finalistky.

Fiftýny oběma soupeřkám přiskakují, první set směřuje do poloviny.

Expert Žofka o Vondroušové: Wimbledon je nejslavnější, čeká ji mimořádný zájem

„Ale ne, Markéto, už zase,“ reagují diváci na zkažené podání, při kterém Vondroušová nevybojovala jediný bod. „Zas to musí dohánět,“ smutní Šavrda při pohledu na nepříjemné skóre 2:4.

Zkušeně přes obraz radí, na dálku posílá osvědčené tipy. „Tě slyšela!“ dostává pochvalu, když Vondroušová předvádí parádní bekhendový return po lajně, který si manažer přál. I ona čistou hrou ukradne Džábirové servis.

„Ztráta už není tak veliká,“ raduje se dav, který se v parném počasí ochlazuje točenými nápoji. A přesto, že Vondroušová podává na vyrovnání stavu, každý se na chvíli otočí k servírce, která z kuchyně přináší tradiční wimbledonské jahody se šlehačkou.

Obecenstvo si vychutnává grandslamovou svačinku, z velkého plátna už nikdo nespouští oči. „Dej to po lajně!“ křičí Šavrda. „Ano!“ raduje se, když Vondroušová soupeřku brejkne na 5:4. A najednou začíná ten pravý sportovní rozruch. Všichni netrpělivě čekají, jestli Češka první set urve.

Chyba Tunisanky, přímý bod z podání. 30:0. Nikdo nedutá. Vondroušová si chystá tři setboly. Servis těsně líže boční lajnu, Džábirová vrací mimo vyznačené pole. Všichni nadšeně křičí a tleskají, česká tenistka zrovna otočila první sadu wimbledonského finále.

„Někdo by se na závěrečném podání sesypal, ale Markéta ne, ona je psychicky odolná, je to hráčka světového formátu,“ jásá manažer Šavrda.

Vondroušová schová trofej před kočkou. Nechci, aby se mi válela po zemi, řekla

Rozjetá Češka v jízdě pokračuje i po krátké pauze mezi sety. Vypadá, že její údery nemůže nic zastavit. A skutečně. Z plných plic se raduje, když ukradne Džábirové další podání. A celá Štvanice slaví s ní.

Skóre vypadá ještě slibněji, když tenistka v dalším gamu odskočí do vedení 40:0. „Ještě jeden míček, urvi ho, Markéto,“ fandí Šavrda. Jenže Vondroušová jeho přání nevyhoví. Pomalu začíná kazit, dovolí Tunisance dotáhnout na shodu a nepřesnými balony servis odevzdává.

„Koukej, už zase skáče,“ není manažer spokojený s pohybem na kurtu. Za chvíli však svěřenkyni uznale tleská, když vrací soupeřčin zákeřný kraťas. Ani povedený kousek ji však neuchrání skóre 1:3.

Markéta Vondroušová (vpravo) a Uns Džábirová po finále Wimbledonu

Zatímco obecenstvo dojídá zbytky červených jahod, Vondroušová se vrací do ráže. „To je ono!“ zakřičí Šavrda, když Češka bekhendem zprava donutí soupeřku chybovat.

Brejkbol.

Nálada se opět rozzáří. „Tohle ona prostě umí, má neskutečný cit pro vývoj zápasu a přesně ví, kdy má zabrat,“ vysvětluje štvanický manažer, který dál nadšeně hltá každý úder Vondroušové. A že jsou skutečně precizní. Celkem jednoduše se česká tenistka dotáhne na skóre 4:4. „A teď to začíná,“ ví správně jeden z přihlížejících.

Jak to, že není nervózní? Já bych si ani nenadhodil balon, žasl kouč Hřebec

„Džábirová je nervózní, dělá moc chyb,“ upozorňuje znalec Šavrda. Vondroušová má šanci. Pálí křižný forhend zleva, který si Tunisanka obíhá na kontraforhend po levé lajně. Míček se zběsile odráží od rakety, ale záhy se zastavuje o pásku. „Markéta jde podávat na vítězství,“ slaví dav fantastickou otočku na 5:4.

„Co jsem říkal, ty koncovky jsou její,“ dojímá se Šavrda. Vondroušová je trpělivá. 15:0. Chyba soupeřky. 30:0. Parádní rána Češky. 40:0 a tři mečboly. Záběry ukazují, jak v ochozech wimbledonského centrkurtu brečí sestra Vondroušové, i v restauraci na Štvanici začínají slzet první fandící.

Poprvé to nevyjde, podruhé Češka míří vítězný volej z bekhendu do pravé poloviny kurtu. Radostí padá na trávu, v jejím domovském klubu se mezitím děje přesný opak. Všichni nadšeně vyletí ze židlí a skandují radostné pokřiky: „Máme grandslamovou šampionku!“ „Je to doma!“

S pýchou si ťukají skleničkami šampaňského. „Na Markétu!“ zakřičí společně. Pak na chvíli utichají, aby si poslechli vítěznou řeč čtyřiadvacetileté bojovnice. Jsou na ni hrdí. Právem. „Já tomu nemůžu uvěřit,“ přiznává Šavrda. Do místnosti s úsměvem vchází trenér Karolíny Muchové, další tenistky I. ČLTK Praha, Emil Miške.

Oba borci si podají ruce a dál s ostatními nasávají domovskou atmosféru. „Maminka Markéty vás všechny zdraví a děkuje, že jste přišli,“ zní z davu.

Uběhne několik desítek radostných minut a obecenstvo se začíná rozcházet, zatímco dál zpracovává fantastické vystoupení Vondroušové na travnatém grandslamu. „Já tomu uvěřím až večer u piva,“ směje se Šavrda.


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga