Runningback ostravských Steelers Jan Musil s míčem v ruce uniká soupeřům.

Runningback ostravských Steelers Jan Musil s míčem v ruce uniká soupeřům. | foto: Karin Tylová, Ostrava Steelers

Je důležité myslet co nejméně, říká ostravský runningback Musil

  • 0
Donést míč co nejdále. Na první pohled jednoduchý úkol ztěžuje runningbackům obrana soupeře, ve které jsou často pořízci s váhou hodně přes sto kilogramů.

„U runningbacka je důležité přemýšlet co nejméně, jinak ho ovládne strach a nehraje na sto procent,“ říká Jan Musil - jedna z opor ostravských Steelers. Loňský finalista České ligy amerického fotbalu v sobotu vyzve úřadující šampiony Prague Black Panthers.

„Když člověk moc přemýšlí nad strachem, riziko zranění roste. Lepší je vypnout hlavu,“ tvrdí 26letý runningback, který má zkušenosti z Prague Lions i polského celku Silesia Rebels Katowice.

Vás už potkalo nějaké vážnější zranění?
Na turnaji v sedmičkovém fotbalu jsem si přetrhnul postranní i křížový vaz v koleni, pak jsem bojoval s návratem na hřiště nějakých devět měsíců. Jinak se mi zranění vyhýbají, měl jsem maximálně zvrtlý kotník.

Hrál jste v Polsku, ale rozhodl jste se k návratu do Ostravy. Proč?
Jednak kvůli práci, jednak kvůli osobnímu životu. Dojíždění té stovky kilometrů bylo časově náročné. Navíc já jsem se vždycky chtěl vrátit do Ostravy, jsem patriot.

Na postu runningbacka teď máte velkou konkurenci v Dominiku Dvorském, je tam i Michal Kielor a Jakub Březina. Jak to berete? Je to výhoda pro tým, nebo byste raději běhal častěji?
Na této pozici je dobré mít alespoň tři hráče. A je super, že mladý Jakub Březina se rozehrává. Když jsem byl mladší, byl jsem průraznější, teď hraju pro tým. Rád střídám, protože je lepší nastupovat čerstvější. Rotujeme po pár akcích, navíc konkurence v týmu nás motivuje. Kdybych byl sám, nastupoval bych, i když bych hrál špatně. Chyběla by motivace.

Když jsme u motivace - kde ji berete, když denně trénujete, přestože jste neplacení amatéři?
Sport nás baví. Sice krademe čas rodině, někdy i práci, ale vybrali jsme si to. Navíc je to i takové odreagování od práce, k tomu chlapi mají rádi kontaktní sporty. Není od věci stresy z práce i odjinud vybít na hřišti.

Váš tým Steelers přikročil v polovině sezony k nebývalému kroku - přivedl amerického quarterbacka, zároveň se rozloučil s hrajícím americkým koučem. Nebál jste se o osud sezony?
Bál. Byl jsem jedním z užšího kruhu v týmu, kdo tu výměnu inicioval a podporoval. Věděli jsme, že pokud chceme mít šanci na Czech Bowl, poteřbujeme opravdu kvalitního quarterbacka. Potřebovali jsme, aby to byl člověk s dobrým charakterem, který tomu bude dávat sto procent. Kdyby přišel někdo se špatným charakterem, mohl rozvrátit tým. Ale vyšlo to parádně.

Se Stevenem Wilkenem se útok Steelers zvedl. Už vidíte šanci na finále Bitters ligy růžověji?
Šance jsou vysoké. Nejlépe by bylo porazit Lions v Praze, abychom semifinále hráli doma. Možná bychom ho zvládli i u nich. Naše obrana šla taky nahoru, je dominantní jako loni, a když si útok pomůže pasy, tak se s naší skvělou lajnou budou otevírat cesty pro běhy. Šance na Czech Bowl jsou vysoké. A v něm třeba i můžeme potrápit Pantery.

Black Panthers vás čekají teď v sobotu. Jak je přelstít?
Nedělat chyby, nefaulovat, zodpovědně hrát ve special teamech, hrát útočně hrát, kompletovat pasy. Proti Panterům se běhá těžce, mají výborné linemany a linebackery. Ale když budeme pasovat, otevřou se okna pro nás runningbacky.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž