Obdivovatel architektonických krás české metropole však tentokrát nepřijel na dovolenou.
"Čeká nás řada jednání, mě osobně zpráva před výborem, a pochopitelně nejdůležitějším bodem bude volba pořadatelského města zimní olympiády v roce 2010. Moc volného času nebude," předpokládá. Proto si s sebou nevzal ani oblíbené tenisové rakety. "Budu rád, když si budu moci trochu zaběhat nebo zajít na chvíli do tělocvičny," odtušil.
Kandidáty na hostitelství ZOH v roce 2010 jsou Salcburk, jihokorejský Pjončchang a Vancouver. Devětatřicetiletý tvůrce dějin světové tyčky však mezi nimi nemá vyloženého favorita. "Myslím, že všechna tři města jsou schopna uspořádat kvalitní olympijské hry," domnívá se.
Na dotaz, jaký má názor na dopingový případ ruských běžkyň na Hrách v Salt Lake City, který by měl přijít i na program jednání MOV v Praze, odpověděl Bubka diplomaticky. "Doping ve sportu představuje vážný problém. Děláme sice, co je v našich silách, například vznikla Světová antidopingová agentura, ale pokaždé se najde někdo, kdo zkusí podvádět. To není nic nového pod sluncem. Nedomnívám se, že bychom v Praze v tomto případu zjistili nějaké převratné skutečnosti," vyložil svůj názor ke kauze, na jejíž vyřešení čeká Kateřina Neumannová.
Přestože se již se svojí oslnivou kariérou rozloučil, sportu zůstal věrný v diplomatických službách a výsledky ve své disciplíně stále pozorně sleduje. Ke skutečnosti, že se dosud nenašel nikdo, kdo by překonal alespoň 606 centimetrů, což Bubka zvládl už před patnácti lety, má svoje vysvětlení: "Mým následovníkům chybí lepší technika, což je ovšem hlavně starost trenérů. Ti by měli svým svěřencům vypracovat optimální metodický plán. Je to překvapující. Tahle generace už by měla snít o výškách 620 nebo 630 centimetrů a mně se spíš zdá, že jsme se vrátili do osmdesátých let," rozhodil rukama.
Přesto se nedomnívá, že by jeho světový rekord 615 cm byl nedosažitelný. "Za pár let se určitě najde někdo, kdo mě z rekordních tabulek vymaže. V tuto chvíli ale svého nástupce nevidím," dodal.
Šestinásobného mistra světa však mnohem více zlobí hlasy o tom, že po úpravě pravidel by Bubkovy zápisy měly skončit v propadlišti dějin a světové rekordy by se měly začít počítat znovu podle stávajících podmínek. Ke změně došlo v zúžení styčné plochy laťky položené na stojanech (z 75 na 55 milimetrů), zkrácena byla rovněž doba na přípravu k pokusu ze dvou na jednu minutu a zakázán byl dotyk laťky rukou.
Za hlavní motiv označila IAAF při tvorbě regulí urychlení soutěže a zatraktivnění sportu pro diváky a právě Bubka se na jejich úpravě podílel. Němec Tim Lobinger, halový mistr Evropy, šel dokonce tak daleko, že v rozhovoru pro odborný magazín Leichtathletik fenomenálního Ukrajince obvinil, že se snaží své rekordy uměle zmrazit.
"To je směšné, o tom snad vůbec nemá cenu diskutovat. Možná se takhle někteří vymlouvají, aby vysvětlili, proč nedokážou skočit tolik jako já. Takoví, kteří si často pomáhali rozkmitanou laťku zklidnit rukou. Ten dvoucentimetrový rozdíl na jejím konci může mít vliv možná při dotyku na výšce 590 centimetrů a to ještě při jednom ze stovky pokusů. Když ale máte nad laťkou dostatečnou rezervu, nemáte potřebu nic takového dělat," ušklíbl se olympijský vítěz ze Soulu.
V černém tričku a džínách se o několik okamžiků později vsoukal na letišti do černého mercedesu a vyrazil do centra metropole. S vidinou, že se v úterý na slavnostním zahájení zasedání MOV setká se svým kamarádem, oštěpařem Janem Železným.
"Známe se řadu let, velmi si ho vážím a obdivuji ho, stejně jako třeba Zátopka nebo Sanějeva. Je ve sportu podobnou osobností jako byli oni. On ještě závodí, já už jsem skončil a sportovního ducha a zkušenosti se teď snažím přenést do administrativy," uzavřel Bubka.
