Alpské lyžování tak přichází o výraznou postavu, dlouholetou stálici.
Usměvavá a sympatická černovláska si získala davy příznivců po celém světě, zářila především v letech 2017 a 2018. V prvním zmiňovaném roce vystoupala na světovém šampionátu ve Svatém Mořici na stříbrný stupínek v super-G a za stejnou disciplínu obdržela i malý glóbus. O rok později pak na olympijských hrách v Pchjongčchangu získala znovu v superobřím slalomu bronz a obhájila v něm také prvenství ve Světovém poháru.
„Když jsem loni na podzim uklízela svou kancelář, našla jsem starou knihu z doby, kdy jsem pracovala se sportovním psychologem. Na jedné straně jsem našla pyramidu s cíli, které jsem si vytyčila, když mi bylo 17. V té době jsem měla obě kolena zraněná a neměla jsem ještě žádné výsledky. Byla jsem nikdo,“ vzpomíná Weiratherová.
„Pod své dlouhodobé cíle jsem napsala: olympijská medaile, medaile z mistrovství světa, vítězství ve Světovém poháru ve třech disciplínách a křišťálový glóbus. Měla jsem slzy v očích, když jsem si uvědomila, že jsem je všechny splnila,“ prozrazuje.
Announcing my retirement calls for a little time travel. Swipe all the way for the 15-year-old me
Nedávno skončená a kvůli pandemii koronaviru neúplná sezona však v jejím podání tak zářná nebyla. Nejlepším výsledkem lichtenštejnské lyžařky bylo páté místo ze super-G v Bansku, do první desítky se vešla jen třikrát.
„Myslím, že jsem přecenila ten správný moment k odchodu,“ přiznává. „Představovala jsem si, že budu na špici, zdravá a tehdy řeknu sbohem. Ale ve skutečnosti, když jste na vrcholu a zdraví, pravděpodobně neskončíte. Je to více o pocitu, který máte. Pocitu být připraven na něco nového. Dala jsem tomu všechno, dosáhla jsem svého potenciálu. A proto můj odchod nedoprovází žádná lítost.“
Jen málokdo by v jejích 21 letech, kdy měla za sebou už sedm operací kolena, čekal, že se Weiratherové poštěstí prožít tak úspěšnou kariéru.
Kariéru, během níž 41krát vystoupala ve Světovém poháru na stupně vítězů. Kariéru, která se uzavřela 29. února 2020 čtrnáctým místem v oblíbeném superobřím slalomu v La Thulle.
„Je to velký krok pro každého sportovce, rozhodnout se, kdy přišel ten správný čas. A pro mě nastal nyní. Měla jsem úžasnou kariéru, i když začátky byly těžké,“ ohlédla se reprezentantka jednoho z nejmenších států v Evropě a poděkovala za péči a podporu lékařům, fyzioterapeutům, členům servisního týmu, sponzorům, fanouškům i přátelům a rodině. „Neměli jste to se mnou vždy lehké, myslím, že jsem zodpovědná za pár šedivých vlasů,“ směje se.
A kam se její kroky budou ubírat po konci působení na zasněžených svazích?
„Měla představu sebe sama, jak poté, co skončím, si užívám na party a cestuji. Ale teď jen sedím doma. To jsem si nepředstavovala,“ komentovala s humorem současnou situaci ve světě. „Ale možná je dobře dát si čas k zamyšlení a reflexi. Bude to chtít nějakou dobu si odpočinout a přeorientovat se. Zajímá mě mnoho věcí a jsem zvědavá, co přinese budoucnost.“
„A ne, nejsem těhotná a neplánuji mít děti hned teď, takže ani nezkoušejte vytahovat tyhle drby,“ vzkázala s úsměvem.
