"Pro nás jsou obě dvě velice důležité, protože obě mají z extraligou zkušenosti," připouští trenér jihlavského celku Michal Peterka. "Jsme rádi, že k našemu dravému mládí přišly i zkušenosti."
Obě hráčky však pozici tahounek týmu odmítají. "Spíš mě sem dostaly zkušenosti, než něco víc," usmívá se Topičová. "Já jsem s Brnem hrála na spodku tabulky, takže si nemyslím, že bych měla být lepší než holky, které tady hrály," doplňuje Miklíková.
Můžete připomenout, jak vůbec došlo k tomu, že budete hrát v Jihlavě?
Topičová: Já jsem sem přišla díky holkám z Pelhřimova, které už tady hrály. Ozvaly se mi, jestli nemám zájem. A protože už jsem nebyla v Praze nějak spokojená, byla jsem i nadšená, že mi daly vědět. Takže to bylo docela snadné.
Miklíková: Já jsem ze Žďáru, takže do Jihlavy to mám kousek. Teď jsem hrála v Brně, kde zároveň studuji, takže jsem se skoro nedostala domů. Když budu v Jihlavě, bude to lepší. Navíc jsem ani já už nebyla v Brně moc spokojená.
Sledovaly jste loňskou cestu Jihlavy do nejvyšší soutěže?
Topičová: Já jsem se s holkama bavila, přes internet jsem jim fandila, aby postoupily. A byla jsem ráda, že se to povedlo.
Miklíková: Já jsem to sledovala hlavně proto, že jsme se Židenicemi hrály play-down a pak jsme s poraženým z finálové série měly hrát baráž. Jihlava postoupila, my jsme ještě se Šumperkem bojovaly o udržení v extralize.
Kdy jste se vůbec k novému týmu připojily?
Topičová: Já jsem tady od konce června, takže asi dva měsíce. Prvních čtrnáct dní to bylo rozkoukání, neznaly jsme se. A teď už s holkama blbneme a je to fajn.
Takže se vám atmosféra v týmu líbí?
Miklíková: Je výborná. Právě proto jsem tady moc spokojená.
A dá se porovnat s vašimi bývalými týmy? Je stejná, nebo lepší?
Topičová: Když jsem šla do Prahy, první rok to bylo stejné. A pak už se týmy začaly nějak rozpadat, skládat a už to nebyla ta původní parta. A tohle my připomíná právě začátek v Praze. Takže je to fakt bezvadné.
Miklíková: Kolektiv v Brně byl dobrý, byly tam super holky. Ale přijde mi, že v Jihlavě je vedení mnohem lepší, schopnější. Bere to více zodpovědně. A to je podle mě určitě dobře.
Jedním z vašich trenérů je bývalý hokejový obránce Jan Šmarda, který má na starost především kondiční stránku. Je na vás hodně přísný?
Topičová: Já bych řekla, že na holky není přísnosti nikdy dost (směje se). Ne, vážně: myslím si, že to vede hodně dobře.
Miklíková: Souhlasím, je přísnej. Ale to je potřeba. Já jsem právě to potřebovala. Na nás v Brně tak přísní nebyli.
Od nováčka se čeká, že jeho hlavním cílem bude boj o záchranu. V případě FBŠ AL INVEST by to ale mělo být jinak, nemýlím se?
Topičová: Já si myslím, že cílem není záchrana, ale dostat se do play-off.
Miklíková: Určitě. V play-down se hraje minimum zápasů, navíc s horšími týmy. Play-off už je o něčem jiném. Ta nálada, fanoušci... Proto chceme do play-off.
A jak se těšíte na první zápasy proti svým bývalým týmům?
Topičová: Tak asi tam z mé strany bude trošku tréma, trošku strach. Ale určitě budu nabuzená dokázat jim, že je ve mě víc, než ode mě očekávaly tam.
Miklíková: My hlavně hrajeme se Židenicemi hned první zápas v sezoně, takže se na to těším. Doufám, že je porazíme.
