Čtyři nejlepší cyklisté druhého ročníku Tour de France byli po skončení závodu dodatečně diskvalifikováni za podvody, kterých se dopustili. Údajně i proto, že si cestu v etapách zkracovali vlakem.
Tehdy se však psal rok 1904. Tour byla v plenkách, etapy delší než 400 kilometrů a jezdci, roztroušení na mizerných silnicích, jen velmi obtížně kontrolovatelní.
O 111 let později je každý cyklista na Tour de France pod drobnohledem od chvíle, kdy se postaví na start. Přesto z ní byl Eduardo Sepulveda v sobotu vykázán za to, že si 14. etapu zkrátil v autě.
Zní to tak bláznivě, tak neuvěřitelně, tak naivně. Co je to za podvodníka amatéra, možná se zeptají ti, kteří nejsou zasvěceni.
Přitom 24letý Argentinec ve skutečnosti vůbec podvádět nechtěl.
Nečekaně bojoval na Tour o první dvacítku v celkovém pořadí, což by byl pro jeho druhodivizní tým Bretagne Seché Enviroment vpravdě historický úspěch.
Jenže v etapě do Mende se mu rozbil řetěz. Kde mám mechanický vůz, zmateně se rozhlížel. Ztratím příliš mnoho času. Co teď?
Sepulveda panikařil, v jeho mysli nastal zkrat. Pak spatřil svůj mechanický vůz, který zastavil až o 100 metrů výš na trati. Naskočil tedy do vozu stáje AG2R ke sportovnímu řediteli Lavenuovi a požádal ho, ať jej SVEZE k autu stáje Bretagne!
V tu chvíli rázem propadl cyklistickému peklu, prohřešil se jedním z neomluvitelných přečinů. A rozhodčí to viděli.
V týmovém autě už pak mohl dojet až do cíle, protože byl okamžitě diskvalifikován. „Je to noční můra. Má první Tour a oni mě vyloučí,“ zhroutil se.
Později se dlouze omlouval všem svým zaměstnavatelům, kolegům, sponzorům i „celé Argentině, která mi tolik fandila“.
Generální manažer Hubert jej omlouval: „Nemá zkušenosti. Vyloučení za 100metrovou jízdu autem je pro něj příliš drsné, ale...“
... ale pravidla jsou pravidla.
