A to plnil loni v létě stránky médií, když jej pořadatelé zpětně vyloučili ze závodu z nejsevernějšího na nejjižnější bod Evropy. Tehdy suverénně vyhrál, jenže údajně využíval nepovolené podpory svého fotografa.
Tentokrát už zápolil jen sám se sebou a svým tělem. Nápad připomenout všestranně nadaného - ale ne příliš známého - Payera skrze ultracyklistický projekt zrál Polmanovi v hlavě několik let.
„Za života byl nedoceněný. Například jeho objevitelské úspěchy byly pod vedením vojenských jednotek, takže smetanu většinou slízl jeho nadřízený. On z toho byl docela hodně špatný, umíral v depresích a opuštěný,“ vypráví Payerův osud Polman.
Během 60. let devatenáctého století zmapoval Payer v italských Alpách masiv Adamello-Presanella a také Ortlerské Alpy. Jejich nejvyšší místo, hora Ortler, bylo tehdy nejvyšším bodem Rakouska-Uherska. Na Payerovu počest nese chata pod vrcholem 3905 metrů vysoké hory jeho jméno.
Teplický rodák také absolvoval několik arktických expedic, během kterých zmapoval pobřeží severovýchodního Grónska a na cestě mezi Severním mořem a Beringovou úžinou objevil souostroví, které nazval Zemí Františka Josefa.
Polman se nakonec rozhodl, že Payerovu památku uctí kombinací cyklistického závodu, vysokohorského výstupu a dálkového přejezdu. Vše během čtyř dní.
Projekt odstartoval 23. června na trase Race Across The Alps, která spojuje devět alpských průsmyků, z nichž obávané Stelvio se jede dokonce dvakrát. Pro závod měřící 525 kilometrů a čítající 14 tisíc metrů převýšení si dal Polman cíl zvládnout ho v čase pod 24 hodin.
Daniel Polman v závodě Race Across The Alps
„Ale to jsem ještě nevěděl, do čeho jdu. Závod byl nakonec těžší, než jsem čekal,“ přiznává o více než měsíc později Polman. „Program před vrcholem sezony jsem měl nabitější, než by bylo zdrávo. A tělo mi to dávalo docela najevo. V prvních dvou kopcích závodu jsem pochopil, že jsem vlastně dost unavený. Dlouho jsem nezažil, že bych měl tolik krizí a moc jsem si závod neužil.“
Hned po startu čekal Polmana výšlap na Stelvio, následovala Gavia a záhy Mortirolo. Stelvio pak bylo na trase ještě na úplný závěr, tentokrát ze švýcarské strany.
„Když se jen jedno z těch sedel jede na Giru, mluví se o něm jako o nejextrémnějším stoupání závodu. A tady jsem jel přes všechny tyhle strašáky najednou, neměl jsem ani chvíli na odpočinek, protože i ze sjezdu jsem musel stále makat,“ popisuje.
„Stelvio bylo asi nejtěžší, jak hned po startu, protože se jelo strašně rychle a já šel dost přes hranu, tak na konci, kdy byla ta cesta ze Švýcarska úplně nekonečná. Tam jsem měl fakt hodně velkou krizi. Mortirolo dostálo své pověsti jednoho z nejprudších alpských sedel vůbec, skoro celé jsem ho musel jet vestoje,“ vrací se k jednotlivým horským sedlům.
@race_acrossthealps 2023 1️⃣0️⃣ pod 25 hodin.
Díky moc všem, kteří nás podporují a fandí!
#ultrapakaracingteam
#ultrapako
Část trasy zvládl v noci, kdy je tělo nejnáchylnější ke krizím. Průsmyk Bernina absolvoval celý po tmě, ale paradoxně se mu jel nejjednodušeji. Zato následující průsmyk Albula, na kterém ho zastihlo svítání, se mu zaryl drsně do paměti.
„Projížděl jsem místy, kde se o týden dřív zabil Gino Mäder. Bylo to tehdy hodně čerstvé a hodně nepříjemné. Dost mě to rozložilo. Přemýšlel jsem nad tím, jestli má vůbec smysl to, co dělám. A samozřejmě jsem si v těch místech hodně rychle uvědomil, že nejdůležitější je dojet v pořádku do cíle,“ vypráví.
Do něj nakonec dorazil v čase 24 hodin a 52 minut. „Jsem spokojený, že jsem stihl přijet do pětadvaceti hodin, protože to se ještě dojíždí do centra Nauders, kde je slavnostnější přivítání. Nad ten limit už závodníky odmávnou na kraji města,“ říká. „V cíli jsem byl hrozně šťastný, protože na konci to už byl jen boj sám se sebou.“
Daniel Polman stoupá se svým týmem na vrchol hory Ortler
Nemohl ale nechat tělo ani mysl vydechnout, protože měl za sebou teprve třetinu projektu. Hned z cíle se přesunul se svým podpůrným týmem k Ortleru a vystoupali do 3000 metrů nad mořem k Payer Hütte. Tam přečkali noc a ještě před šestou ránou zahájili výstup na vrchol. Výpravy musí vyrážet v brzkých ranních hodinách, protože ledovec začíná postupem dne tát a hrozí pád do trhlin.
„Šel s námi horský vůdce Zdeněk Hák a ten nás docela hnal. Ale věděl, proč to dělá. Vyběhli jsme co nejrychleji nahoru, chvíli se pokochali a zase běželi dolů. To už byl sníh navátý na ledovci změklý. Bylo tam několik strmých pasáží a také skalních úseků. Já měl v jedné ruce cepín, v druhé hůlku. Dělali si ze mě legraci, že vypadám jako Hermann Buhl, když stoupal na nějakou osmitisícovku,“ připomíná Polman rakouského horolezce, který jako první vystoupal na Nanga Parbat.
V hlavě se mu myšlenky točily ale spíše kolem Payera. Ten na Ortler sám stoupal pouze s vybavením, které bylo v druhé půlce devatenáctého století dostupné. „Hodně jsem na něj myslel, představoval jsem si, jaké to asi pro něj muselo být na těch ledovcích, které byly větší, než jsou dnes,“ říká.
Daniel Polman s podobiznou Julia Payera
Po sestupu si dopřál celonoční spánek a následující ráno vyrazil na kole do Teplic. „Myslel jsem, že po tom všem to už bude brnkačka, a zase nebyla. Začal foukat hodně silný severní vítr, to je úskalí jednosměrných přejezdů. Já protivítr obecně na kole moc nemusím, dost mě deptá. Na rovině kolem Mnichova normálně silniční kolo letí, teď jsem tam makal jako když jedu do kopce. Sebralo mi to zbytky sil,“ líčí 650 kilometrů dlouhý přejezd.
Za českými hranicemi si dopřál pár minut oddechu a pokračoval dál, tentokrát ho už na trase povzbuzovali kromě doprovodného týmu i fanoušci, kteří mohli jeho snažení sledovat online díky trackingu. Nejvíc se jich sešlo v Horšovském Týně a dodali Polmanovi energii do posledních desítek kilometrů.
„Když jsem přijížděl do Teplic, lehce pršelo, ale jakmile jsem zastavil u rodného domu Julia Payera, tak pršet přestalo. Kluci říkali, že to je takové šampaňské od něj z nebe, bylo to hodně magické. Ještě teď mám husí kůži, když o tom vyprávím,“ popisuje vyvrcholení cesty.
PAYER ULTRA PROJECT ☑️
1️⃣♂️ @race_acrossthealps (525 km / 14 500 m / 24 h : 52 min)
2️⃣️Payer Hütte and Ortler (3905 m)
3️⃣Sulden - Teplice (652 km / 7000 m / 33,5 h)
--------------------------------
4️⃣days and 4️⃣hours full gas!
Total distance (cycling, walking, climbing): 1200 km
Total elevation gain: 24 000 m
Highest point: Ortler (3905 m), by bike: Passo Stelvio (2757 m)
Teamwork ⚒️
... tyhle čísla zůstanou, ale pořád se jedno může změnit. Konto sbírky na dobrou věc spojené s projektem. ✊ Více na www.danielpolman.com. (Děkuju všem, kteří přispěli!)
Horští vůdci na Ortleru: @zdenekhacek & @kejklicekp
@tadeas_traga
Děkujeme všem za podporu, zážitky jsou silný a krásný! #ultrapakaracingteam
Thanx 4 support: @kobit_thz @skupinapsg @isaaccycle @tehava @ffwdwheels @sportimportcz @visitsouthtyrol @ortler_ortles @messnermountainmuseum @reinholdmessner_official @cbdpharma.cz @atexsport @auto_ul @matrace_tropico @mojekolo.cz (#tubolito) @drinkmana @rbsportbottles @progresscycle @loskrupos #kolasirbelohrad @cyklosvec.cz @kupkolo @redbullcz @kronium.cz @3fvision.cz @tufotyres @ionic.care @royalbay_czsk @volcano_complex @acepacbags #kolasirbelohrad
@velo_czech #pivovarantonin @mtbs.cz @roadcycling.cz
#ultrapako
Payerův projekt ale návratem do Čech nekončí. Polman připravuje přednášku s fotografiemi a videem z cesty, časem možná sepíše ze zážitků knihu. Především ale do konce září ještě běží na transparentním účtu dobročinná sbírka, jejíž výtěžek rozdělí cyklista mezi spolek vozíčkářů ve Staré Pace, nemocné děti a Lékaře bez hranic.
„To je aktivita, která dává mým projektům z pohledu některých možná jediný smysl,“ říká Polman.
Svým výkonem v Race Across The Alps si vysloužil pozvánku na ikonický Race Across America, který ale absolvoval už v roce 2019 a návrat na americké silnice není podle něj z finančních důvodů reálný. Spíš než ultramaratonským podnikům se chce nyní věnovat klasickým závodům, ať už na silnici nebo v terénu. Stále ale vstřebává pocity z několika desítek hodin mezi italskými Alpami a Teplicemi.
„Až teď si uvědomuji, co vše jsem za tak krátký čas zvládl. Ze sportovního pohledu to asi byly nejintenzivnější čtyři dny v kuse, které jsem kdy absolvoval. Stálo mě to víc sil, než jsem čekal, ale možná i proto si zpětně celého projektu víc vážím,“ uzavírá.
