Začátek sezony zastihl Irenu Česnekovou v náramné formě. Když skončila v Oslu těsně za stupni vítězů, podivovala se a s úsměvem se ptala? "Co se se mnou stalo? Bouchly starý kamna?"
Pak přidala ještě výborné deváté a čtrnácté místo. Avšak skvěle našláplou sezonu jí
přibrzdily zdravotní potíže. Byla nachlazená, měla problémy s průduškami.
"Škoda, na závod v Oestersundu jsem se moc těšila. Ale už při sprintu jsem se necítila v pořádku a do dalších startů jsem nenastoupila. Bylo mi to hodně líto. Na hromaďák jsem se těšila, chtěla si ho zkusit. Ale nakonec jsme se s trenérem Jirkou Holubcem rozhodli správně. Kdybych se zapřením jela, skončila bych akorát na antibiotikách. Takhle nemoc za týden odezněla."
Vedle potíží se však vytratila i pohoda na střelnici. V pátečním sprintu na náročné
trati v Ruhpoldingu dvakrát na první položce minula a najednou bylo po nadějích na další body do žebříčku Světového poháru.
"Teď se plácám, protože se nemůžu chytnout střelecky. Musím být jistější," opakuje si dokola.
Trať v Ruhpoldingu je pověstná svojí náročností, obtížným profilem.
"A ještě nám k tomu padá pěkně brzdička," komentovala z automobilu husté sněžení, které ženské reprezentační družstvo doprovázelo do areálu v Ruhpoldingu. Na druhou stranu brala situaci se zkušeným nadhledem. "Je fakt, že kluci tady mají větší štěstí na počasí, ale ono je všude něco: výška, kopce, sjezdy... Člověk si nevybere."
Nakonec v pátečním sprintu obsadila 49. místo. "V nedělní stíhačce se s tím pokusím něco udělat, budu se snažit ztrátu smazat. Je mi líto Magdy Rezlerové, že se na start jen těsně nedostala. Mohly jsme jet všechny," dodala.
