"Pro mě je zklamání, že sestupujeme," nezakrývá smutek. Splín během sezony zaháněl u počítače a se svými dětmi Milanem a Terezou. Dvojnásobný nejlepší střelec ligy si po návratu do nejvyšší soutěže ověřil, že na ní stále stačí.
"Po dvou třech letech ve druhé lize jsem si znovu zkusil první a chtěl bych v ní pokračovat," netají se. "Ale nevím, co bude. Během dubna se rozhodne."
Brzy se dostane do „kristových“ let, ale ani ve třiatřiceti nemusí upadnout v zapomnění. V klubových statistikách se držel vysoko. Průměrně nastřílel 12,1 bodu a strávil na palubovce 32,1 minuty, to bylo po legendě Jelínkovi nejvíc.
Za objevem Houškou byl v týmu se 6,1 doskoky rovněž druhý. A z trestných hodů se trefoval s úspěšností víc jak 78 procent, to je nadprůměrné číslo. Přesto: ještě radši by si užil kolektivní úspěch.
"Příčiny sestupu musíme hledat jedině v nás. Když o tom zpětně přemýšlím a kouknu se, jak nezkušený kádr jsme měli, na záchranu jsme nemohli stačit. Musím to vzít spíš naopak: tak hrozné to nebylo, některé zápasy se nám dost povedly," myslel si Doksanský, že Chomutov působil v NBL důstojně.
A jsme zpátky u toho: kdyby klubový měšec byl plnější, vypadala sezona jinak. "Jeden dva starší hráči navíc a mohlo být veseleji. Prohráli jsme spoustu utkání nezkušeností a bojácností. Mladí si z toho aspoň vezmou ponaučení."
