Český tým ale půjde do zápasu druhé skupinové fáze složitého kvalifikačního systému výrazně oslabený. Lídr týmu Tomáš Satoranský laboruje s kotníkem a jeho účast na zářijovém EuroBasketu je v ohrožení, Jaromír Bohačík zůstal doma s virózou a Vít Krejčí ještě plně nedoléčil svalové zranění.
Na EuroBasket v Praze zdarma! Získejte vstupenky na zápasy české reprezentace |
Na Veselém tak bude, aby se staral o hlavní bodovou produkci. Proti Francouzům střílet umí, vždyť loni na olympiádě atakoval dvacítku, přestože Češi ve výsledku prohráli celkem jasně 77:97.
Jak s týmem zranění Tomáše Satoranského zacloumalo?
Myslím, že jsme zatím v pohodě. Samozřejmě to všechny mrzí. Dobře víme, co Saty týmu dává a jak je pro něj důležitý. Ale myslím, že máme dost zkušeností na to, abychom se s tím poprali a dali do toho všechno. Osobně mě to každopádně štve. Doufám, že na EuroBasketu bude, ale uvidíme, jak se to bude vyvíjet.
Na kvalifikaci bez Satoranského. Šance české hvězdy na EuroBasket ale žije |
Děláte si legraci z rozehrávače Tomáše Vyorala, že po vyřazení z nominace se o pár dní později zase vrátil?
Po internetu kolují takové vtipné gify, které se pro tuhle situaci hodí. Všichni ale tušíme, že stát se může cokoliv. Tomáš byl připravený se připojit. Ví, v jaké je pozici a co má týmu přinést.
Jakým způsobem ovlivní Satoranského absence vaši hru?
Pro rozehrávače, kteří jsou v hierarchii za Satym a nemají tolik minut, to není sranda, když teď budou muset odehrát třeba půlhodinu. Budu se jim snažit pomoct. Posledních pár let hraju víc pro tým, víc přihrávám. Protihráči se na mě hodně stahují, takže se snažím víc rozehrávat. Myslím, že takovou roli budu mít i teď: pomoci s organizováním útoku.
V čem jsou Francouzi nejlepší?
Jsou nebezpeční na každé pozici, nic jednoduchého. I jejich třetí rozehrávač je dobrý. Jsou obrovsky silní. Když se ale vyvarujeme hloupých chyb, které jsme dělali teď v Německu, budeme mít šanci se s nimi poprat. Neříkám vyhrát, ale porvat určitě.
Navíc proti sobě budete mít Rudyho Goberta. Obrovitého pivota, kterému mezinárodní pravidla oproti těm zámořským výrazně pomáhají.
Že stojí furt pod košem, jo? (smích) Nebude to lehké. Máme ale v týmu hodně střelců, můžeme si ho vytáhnout a střílet z dálky.
Rudy Gobert (27) z Utahu smečuje do koše Los Angeles Clippers.
Navíc se dá čekat, že Francouzi budou mít v pařížské Accor Areně významnou podporu.
V prázdných halách už hrát nechci. Přestože jde o soupeřovy fanoušky, tak jsem rád, že tam budou.
Vzpomněl jste si při příchodu do haly na Final Four, které jste zde odehrál za Partizan Bělehrad před dvanácti lety?
Samozřejmě. Když jsme jeli kolem, tak jsme se s (asistentem trenéra) Lubošem Bartoněm bavili, že jsme tu byli naposledy právě před těmi dvanácti lety. On z toho tehdy vyšel vítězně. Hrál jsem tu jen ty dva zápasy, pak už nic.
Jste v kontaktu s tehdejšími spoluhráči?
Já celkově nejsem v kontaktu skoro s nikým, ani s rodinou. Máma už je někdy na nervy. Čas od času si ale napíšeme s kapitánem Petarem Božičem, v létě se třeba potkáme v Bělehradě. Ale že bychom si nějak volali? To ne.
Tehdy vás trénoval Duško Vujoševič. Jeho specialitou bylo, že vás nenechal odejít z tréninku, dokud jste nedali deset trojek v řadě, že?
A nějakou chvilku mi to obvykle trvalo. Někdy se stávalo, že jen pět minut, a jindy zase pětačtyřicet. Záleželo, jaký jsem měl den a jak jsem byl unavený.
Na úterním ranním tréninku vám to tam z dálky padalo. Vrátíte se k častějším pokusům o trojky i v dresu Barcelony, vašeho nového zaměstnavatele?
To ještě nevím. Snažím se posledních pár let chodit stále o krok dál od koše, už se cítím při dlouhých dvojkách v pohodě. Snažím se hlavně nedělat věci, které sám nechci, ale když jsem volný, tak vystřelím.
A jak volné ruce máte pod koučem Ronenem Ginzburgem v reprezentaci?
To můžu odhazovat třeba z půlky. (smích) Ale já na tohle nejsem a nebudu dělat to, v čem si nejsem stoprocentně jistý a nedám týmu maximum.
