A dnes bude – už jako atletická veličina – doufat v potlesk od diváků v Praze. Harperová patří k největším hvězdám Mítinku světových rekordmanů, jehož hlavní program startuje v 19.15 v O2 Areně.
"Je to první ročník, tak bych ráda vytvořila nějaký hezký rekord haly," usmívala se Harperová den před akcí, na níž poběží trať 60 metrů překážek.
Své zlato nosíte pořád při sobě?
To ne. Ale známí je pořád chtěli vidět, tak si ho sem tam beru. Ta medaile mi říká: Pokračuj v tvrdé práci a jednou si dojdeš pro další.
Prý jste se noc po zlatém triumfu ani nedostala na pokoj.
Vrátila jsem se ve čtyři ráno a nemohla jsem dovnitř, tak jsem přespala u Damu Cherryové (její kolegyně z americké reprezentace). Bylo to zvláštní – ona to zlato hrozně chtěla taky, já spala u ní a s medailí. Celou noc jsem se jí pořád omlouvala.
A co se dělo potom doma?
Zlato mi změnilo život. Lidi mě poznávají, chtějí autogramy. Znáte to – neumí si vás zařadit, přijdou a ptají se: Vy jste něco vyhrála? A já říkám: Ale, nic významného. Jen olympiádu (usmívá se).
Předtím byl váš život o tolik jiný?
S manželem (atlet Craig Everhart) jsme museli mít tři zaměstnání, neměla jsem žádnou smlouvu s výrobcem sportovního oblečení, teď mám kontrakt s Nike. Takže nyní naopak můžu já financovat rodinu. Manžel se tak může soustředit na sport.
Vyhrála jste v době, kdy svět i sport ubíjí hospodářská krize, obzvláště u vás v USA. Je to znát?
Uvědomuju si to, krize se projevuje. Firmy, které podporují atletiku, musí škrtat, naštěstí jsou pořád prostředky aspoň pro mladé a talentované závodníky. I z tohoto důvodu musíme všichni pracovat na co největší popularizaci atletiky.
Vy to můžete splnit v Praze. Mítink touží po světových rekordech a hodně čeká i od olympijské vítězky z Pekingu, co vy na to? Navíc, když jde o váš jediný letošní start v hale.
Většinou halovou sezonu vynechávám, ale s pořadateli jsem se domluvila. Byla bych šťastná za čas do 8 sekund. A nejlépe už v rozběhu.
