Jakub Vadlejch výkonem 86,67 metru vystoupal na stříbrný stupínek ve finále...

Jakub Vadlejch výkonem 86,67 metru vystoupal na stříbrný stupínek ve finále hodů oštěpem mužů na LOH 2020 v Tokiu. Sobota 7. srpna 2021 | foto: AP

Stříbro má, všechno ale neukázal. Mám víc energie, jásá zdravý Vadlejch

  • 1
V olympijském Tokiu v páté sérii vyšvihl pokus 86,67, který nestačil jen na indickou senzaci Níradže Čopru. Od té chvíle už uběhlo téměř pět měsíců, památné oštěpařské finále se mu honí hlavou stále. Před novou sezonou ale Jakub Vadlejch věří, že jeho limit je ještě někde úplně jinde. „Cítím, že jsem ještě nepředvedl všechno,“ říká jednatřicetiletý reprezentant.

„Je to opravdu něco, po čem jsem bažil celý život. Jak se to povedlo, tak to ze mě všechno nějak spadlo,“ zamýšlel se Vadlejch při vyhlašování ankety Sportovec roku, v níž obsadil deváté místo, nad svou vysněnou olympijskou medailí. 

„Znovu jsem si potvrdil, že je možné úplně všechno, když do toho to všechno člověk dá a věří. Vlilo se mi do žil ještě víc energie než předtím,“ pokračoval.

Teď už úspěchem nahecovaný Vadlejch vyhlíží start nové sezony, který je však ještě daleko. Halové závodění se totiž oštěpařů netýká.

„Jsem rád, že teď oštěp nevidím, protože dost bolí,“ řekl Vadlejch. „Závodění bere hodně psychických sil. Já si pamatuju, že jsem některé sezony končil opravdu vyprášený. Zimní pauza slouží k tomu, aby člověk síly získal zpět.“

Oštěpařští hrdinové z olympijských her přiletěli do Prahy. Jakub Vadlejch (vpravo) do vlasti přivezl stříbro, Vítězslav Veselý bronz.(9. srpna 2021)

V letošní přípravě má navíc na své straně jednu velkou novinku. 

Nejde o žádnou vymoženost technickou či sportovní. Jde o něco jiného, zdánlivě prostého, u oštěpařů však cenného a často výjimečného - drží mu zdraví. 

„Je to docela příjemné, protože jsem poslední tři čtyři roky bojoval s různými klasickými oštěpařskými zraněními. Do letošní přípravy jsem ale vstoupil úplně zdravý a dost si užívám i samotný trénink,“ pochvaluje si.

„V takových momentech si sportovec začne vážit toho, že ho vlastně nebolí házet, běhat nebo skákat. O to víc ho to pak baví.“

Při té příležitosti si vzpomněl i na svého trenéra Jana Železného: „Ač měl dvacetiletou kariéru, tak dva roky vůbec neházel a měl spoustu zranění, která mu skoro vystavila stopku. Ten oštěp není nic jednoduchého,“ přemítá Vadlejch.

Osobní i sportovní vrcholy

V úspěšné spolupráci s koučem Železným bude pokračovat i nadále, čímž ještě posiluje své odhodlání.

„Osoba trenéra mi dodává obrovskou pokoru do budoucna. On dokázal naprosto všechno. Drží světový rekord, který podle mě ještě dlouho vydrží. To, že mi takhle věří, mě nabíjí. Na druhou stranu cítím, že jsem ještě nepředvedl úplně všechno,“ myslí si Vadlejch.

V novém roce ční nad všemi závody dva jasné atletické vrcholy - červencové mistrovství světa v americkém Eugene a srpnové mistrovství Evropy v Mnichově.

„Hlavní určitě bude mistrovství světa, které je i dřív, což se hodí. Je to pro mě opravdu úplně ideální kombinace. Chtěl bych jet na oba vrcholy a udělám všechno pro to, abych tam uspěl,“ hlásí Vadlejch.

V nové sezoně bude mít ještě o jednu motivaci navíc, tentokrát v rovině osobní. Ke sportovním povinnostem totiž brzy přidá ty rodičovské.

„Narodí se nám holčička, po které jsem vždycky toužil. Moje žena je v šestém měsíci, čeká mě krok do neznáma. Bude zajímavé skloubit vrcholový sport a otcovství,“ vyhlíží výzvu.

Oštěpař Jakub Vadlejch s manželkou na vyhlášení ankety Atlet roku.

V ještě mnohem vzdálenější budoucnosti je olympiáda v Paříži, na kterou budou sportovci místo čtyř let čekat pouze tři roky. 

„Bude mi 33 let, což je ideální oštěpařský věk,“ ubezpečil Vadlejch.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž