Mluvíme-li o věcech nevážných, přívětivě se usmívá, přijdou-li na řadu ty vážné, mluví soustředěně a zaujatě. Je klidná a vyrovnaná a je zřejmé, že o životě ví své. Dívala bych se na ni a poslouchala ji hodiny. Ale nejde to...
Už několik let hrajete Věru Marečkovou v seriálu Ulice. Máte s touto postavou něco společného? Kromě toho, že jsme obě ženy svého věku, moc styčných bodů mezi námi není. Myslím, že je to jiná bytost než já. I když se můžu mýlit, protože všichni máme tendenci se zvnitřku vidět jinak, než nás ostatní vidí zvnějšku. Paní Marečková je žena, která nemusí a také neřeší svůj zevnějšek. To je první věc, kterou nemůžeme mít společnou. Zevnějšek je součástí mé profese a já ho řešit musím, protože diváci si nezaslouží, aby řešen nebyl. A pak si myslím, že já mám smysl pro humor a sebeironii. Což ona nemá. Ale to, co určitě společné máme, je, že máme rády své syny.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
