Na Vltavě pluje loď Valentýna, pomocí velkých „chapadel“ měří hloubku řeky

  • 0
O víkendu mohli lidé v Praze u náplavky zahlédnout zvláštní plavidlo, které připomíná obří hrábě nebo chapadla. V tomto případě je řeč o vyměřovací lodi Valentýně, která zkoumá hloubku dna a vyhledává překážky ve vodě. Speciální plavidlo patří Povodí Vltavy a na kontrolu řeky vyráží pravidelně jednou ročně.

„Loď v současné době měří úsek mezi Smíchovským přístavem a komorou Modřany,“ přiblížil úkol Valentýny mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán s tím, že loď postupuje proti proudu a měří hloubku dna. „Postupně bude pokračovat až do Štěchovic. Tam dorazí v půlce července a pak se vrátí do Mělníka, kde kotví,“ doplnil Roldán.

Nahlédnout pod hladinu a prozkoumat, co se na dně skrývá, pomáhá posádce speciální sonar MD 300 od finské společnosti Meridata Ltd. Ten pracuje na frekvenci 100 kHz. Systém sklopných ramen umožňuje nastavit šířku měřícího pruhu od osmi do 48 metrů. Loď tak může „pročesávat“ široká koryta i úzké plavební kanály.

Valentýnu totiž neuvidíte vždy a jen na Vltavě, v práci je téměř každý den. K její denní rutině patří kontrola říčního koryta, zkoumání toků po nebo před zakládáním staveb či monitorování škod, které napáchaly povodně.

Zařízení totiž umí měřit už od 0,6 metru. Přesnost, s jakou dokáže popsat terén, je pak +/- 4 centimetry + 0,025 procent z měřeného rozsahu.

O přesné umístění lodě v prostoru se stará několik zařízení. Technici mají na břehu měřicí stanici, která je umístěna na definovaných bodech, tj. místech, u kterých známe jejich přesné souřadnice. Stanice poté posílá data radiově na loď, dosah je v řádu kilometrů. Souřadnice lodě jsou tak přesné na přibližně +/- 25 cm.

Standardní vyhodnocení dat je v podobě vrstevnicové mapy v požadovaném libovolném měřítku. Výstup se provádí přímo na lodi a výsledky jsou známé během jedné až dvou hodin po ukončení měření.

Samotná Valentýna je na vodě od roku 1989. Má speciálně navrženou příď, která minimalizuje zanoření při vyšších rychlostech. Kabina kapitána se kvůli měřicí aparatuře přesunula na záď a je kvůli nízkým mostům vysouvací.

Loď při střídmé jízdě spotřebuje asi 30 litrů nafty za hodinu. Nádrže má Valentýna sice na 35 tisíc litrů, kvůli zatížení a tím pádem hloubce ponoru se obvykle plní na 18 tisíc litrů. Tříčlennou posádku ve složení kapitán, lodník, strojník doplňuje na palubě technik měření. Z břehu jim data posílá ještě jeden člověk obsluhující pozemní stanici.