Zlaté mládí anebo Šťastný smolař vstoupily na plátna kin. Proběhl charitativní galakoncert v Lucerně, armáda na vojnu odvedla kromě jiných rekrutů i proslulé fotbalisty. Tím žili „řadoví“ Pražané na počátku března před 85 lety, kdy pomnichovská Druhá republika odpočítávala poslední hodiny existence. Dny svobody definitivně ukončily v mrazivém ránu 15. března 1939 okupační německé jednotky. O dění v metropoli v té době vypovídají vedle pamětníků také dokumenty Národního archivu anebo Archivu bezpečnostních složek.
„Výjimečný zážitek, tohle pro mne představovala návštěva Prahy. Navíc jsem byla v biografu Aleš na Václavském náměstí na komedii s mladinkou Deannou Durbin, Zlaté mládí. To šlo i zapomenout na tu podivnou atmosféru začátku března 1939,“ vzpomínala Tatjana Mathonová, v té době studentka kvinty reformovaného gymnázia. Kino Aleš ve Stýblově pasáži je podstatně známější jako Alfa. Po Mnichovu na podzim 1938, kdy se „účtovalo“ s minulostí Masarykovy republiky, došlo k jeho přejmenování.
Kdo neholdoval americkým kouskům, mohl jít do vinohradského kina známého jako Apollo, ale také Amerika. Zde se mohl bavit příběhem zchudlého kadeřníka Rabeho, putujícího do Vídně. Ve městě nad Dunajem totiž zemřela jeho teta Barbara, po níž by rád dědil. Šlo o německou romantickou komedii Šťastný smolař režiséra Emericha Waltera Ema s populárním Hansem Moserem v hlavní úloze.
Parta pražských Němců provokativně vyřvávala „Heil März“, tedy hlášku, vítající nejen měsíc březen, ale hlavně očekávaný příchod Hitlerových jednotek.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
