"Pomůže nám to zachytit dosud nezpracovanou historii nedávné doby. Tramping byl nesmírně důležitou součástí volnočasových aktivit i vyjádřením určitého postoje. Nabízí mnoho úžasných příběhů, osady skládají mozaiku života o víkendech, dovolených a prázdninách v uplynulých desetiletích. Je třeba, aby to někdo zdokumentoval," uvedl děkan filozofické fakulty ZČU a archeolog Pavel Vařeka.
Zvlášť na západě Čech byl fenomén trampingu významný a silně jej ovlivnilo osvobození oblasti americkou armádou. "Je to součást kulturního dědictví, součást moderních dějin. Nepřekvapí nás, že už i Národní muzeum zřizuje sbírky trampských artefaktů," uvedl Vařeka.
Dotazníky, na základě kterých se zadávají informace do databáze, roznášejí sami trampové. Ti si také vytvořili otázky, které pokládají svým kamarádům na nejrůznějších akcích, jako jsou například potlachy a další.
Za pár let už by se odborníci k informacím nedostali
"V současnosti už evidujeme téměř sto trampských osad na Plzeňsku. Z databáze v příštím roce vznikne kniha zachycující historii trampingu a osad v západních Čechách," doplnil Vařeka.
Trampské hnutí v ČR pomalu zaniká nebo se proměňuje, informace, jež nyní odborníci zdokumentují od pamětníků, by za několik let už vůbec nezískali.
Plzeňští archeologové se tématu trampů nevěnují poprvé, před třemi lety zkoumali spolu s antropology opuštěné tábořiště, jež fungovalo od poloviny 60. let minulého století. Nálezy z něho dokumentují proměny tábořiště v průběhu času a materiální pozůstatky života trampů nabízejí srovnání s dalšími zdroji informací, jako jsou vzpomínky nebo kroniky osad.
Ve Spojených státech se takto podobně zkoumají například hippies kempy z 60. a 70. let.
Plzeňské pracoviště archeologů pokládá svými projekty základy archeologie moderní doby, která se zatím jen velmi pomalu dostává do Evropy. V České republice je navíc prvním, které se tématu trampingu dlouhodobě věnuje i z archeologického hlediska.
