Hromady hlíny v plzeňské části Lhota začaly v polovině března rozhrnovat a válcovat stavební stroje.

Hromady hlíny v plzeňské části Lhota začaly v polovině března rozhrnovat a válcovat stavební stroje. | foto: Martin Polívka, MAFRA

Kvůli hlíně od divadla tlačí na radnici Plzně stavitel i lidé ze Lhoty

  • 2
Zástupci firmy Hochtief předložili plzeňské radnici k podpisu memorandum, které chtějí použít jako podklad k soudnímu sporu kvůli proplacení vícenákladů na zemní práce při stavbě Nového divadla. Primátorovi už také přišla petice od obyvatel čtvrti Lhota, kam byla část zeminy odvezena.

Masa zeminy totiž skončila na obří deponii v těsném sousedství jejich nových domků.

"Tyto vysoké haldy začaly výrazněji znepříjemňovat život obyvatel přilehlých i blízkých domů na jaře minulého roku. Mezi negativní dopady této deponace patří mnohonásobně zvýšená prašnost, značné poškození místní páteřní komunikace přemrštěnou nákladní dopravou spojenou s touto skládkou a obavy z kontaminace dovezené zeminy," píší lhotští v petici a žádají primátora Plzně Martina Baxu o prošetření a osobní angažovanost v záležitosti.

Baxa potvrdil, že petici obdržel. "Problémem se zabýváme a obyvatelé Lhoty dostanou do 30 dnů odpověď," slíbil.

Technický náměstek primátora Pavel Šindelář se kvůli zemině sešel se zástupci Hochtiefu, starostkou Lhoty Zdeňkou Hončarovou a Radkem Kozákem z firmy Robstav stavby. Ta zeminu z divadla odvážela coby subdodavatel firmy Hochtief.

Jak Radek Kozák již před dvěma týdny potvrdil MF DNES, část zeminy z divadla opravdu na svůj pozemek ve Lhotě odvezl - přibližně sedm tisíc kubíků.

Trvá ale na tom, že tato hlína není nijak závadná a že nesouvisí se zeminou, která měla být předmětem vícenákladů.

Kozák prohlásil, že při jednání na radnici se záležitost kolem kvality vyvezené zeminy vyjasnila. "Její naprostou nezávadnost ověřily kontrolní vzorky odebrané v průběhu stavby, jak na samé stavbě, tak ve Lhotě. Tyto vzorky má k dispozici odbor životního prostředí, se kterým jsem v kontaktu," uvedl Radek Kozák po schůzce.

Vysvětlit to prý chce i občanům Lhoty, kteří v okolí skládky bydlí. "Půjdu 16. dubna na zastupitelstvo Lhoty především s cílem, aby všichni zúčastnění, hlavně však zastupitelé, pochopili, že na deponii ve Lhotě se neděje nic nepovoleného. Navíc bych si s nimi rád vyjasnil nezávadnost dovezených zemin," konstatoval.

Odbor životního prostředí MMP se nyní podle informací MF DNES přezkoumáním zeminy zabývá. "Jsme takto domluveni a pokud bude zapotřebí, jsme připraveni spolupracovat," potvrdil Zbyněk Sevelka z plzeňského inspektorátu České inspekce životního prostředí. Slíbil, že jeho úřad nezávadnost skládky prověří.

Zástupci firmy Hochtief nechtěli jednání u technického náměstka komentovat. Již dříve ale na přímý dotaz redakce prostřednictvím mluvčího Michala Taliána prohlásili, že do Lhoty žádná hlína z divadla odvážena nebyla.

Soudnímu sporu o zeminu se město nejspíš nevyhne

Vícenáklady od města ve výši zhruba 21,5 milionu korun totiž požadovala firma s odůvodněním, že zeminu musela kvůli nečekaně jinému složení odvézt na speciální skládku, což stojí více. Kvůli nejasnostem v této souvislosti také vznikly obavy z možné kontaminace odváženého materiálu.

"Je velmi pravděpodobné, že nás čeká soudní spor o zeminu. Já bych se teď proto nechtěl pouštět do spekulací, jestli zemina ve Lhotě je ta, která byla v rámci smlouvy již zaplacena, či ta, co měla být předmětem neproplacených víceprací," uvedl k tomu náměstek Pavel Šindelář.

Právníci magistrátu nyní podle Šindeláře analyzují celou situaci, kvůli sporné zemině vzejde ale prý žaloba zřejmě ze strany Hochtiefu. "Není ale vyloučeno, že bychom v rámci takového soudního sporu podali protinávrh," dodal.

O dalších externích právních posudcích prý zatím město neuvažuje. V souvislosti se stavbou divadla za ně radnice zaplatila již 250 tisíc korun.

Hromady hlíny ve Lhotě

Kdo s jednáním na radnici spokojen příliš nebyl, je starostka Lhoty Zdeňka Hončarová. "Ze schůzky jsem záhy odešla kvůli způsobu jednání pana Kozáka. Upozorňovala jsem pana náměstka již předem, že po předešlých zkušenostech si umím představit, jak bude jednání probíhat," řekla s tím, že podrobněji se k tomu nechce vyjadřovat.

Od radnice žádal její obvod především pomoc v tom, jak v záležitosti deponie z pozice úřadu dále postupovat. Na skládce totiž začaly v minulých týdnech pracovat bagry, přestože podle úředníků k tomu Radek Kozák nemá povolení. To potvrdil i odbor životního prostředí magistrátu. Řešení situace ale nyní spadá do kompetence ÚMO 10 - Lhota.

"Stavební úřad obvodu může buď na žádost stavebníka dodatečně povolit stavební úpravy, nebo může žádat odstranění stavby," nastínil Pavel Šindelář možnosti, které podle zákona existují.

Starostka Hončarová připomněla, že obvod zatím nařídil Radku Kozákovi přerušit stavební úpravy na skládce a do konce dubna zjednat nápravu. Kozák se o to podle svých slov snaží.

"Budu pokračovat v jednání na stavebním úřadě, aby co nejdříve bylo možno provést terénní práce, které vyrovnají mé pozemky a byly připraveny k zástavbě pro bydlení pro developera," odpověděl na dotaz, jaké má další plány se skládkou.