„Nad úrovní lesa se dříve kosilo a pásl dobytek. Zdejší květnaté horské trávníky jsou pestré právě proto, že je pomáhala udržovat lidská péče. Poté, co se s pastvou přestalo, začaly postupně zarůstat. Rozšířila se borůvka, která tvoří poměrně rozsáhlé a souvislé porosty. Jiné druhy rostlin v nich nemají šanci přežít,“ popsal Radek Štencl z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Správy CHKO Jeseníky.
Se sklízením sena se na horských loukách na vrcholcích Jeseníků definitivně přestalo krátce po druhé světové válce, konec jejich obhospodařování souvisí s odsunem místních německých obyvatel. Poslední dobytek odtamtud zmizel ještě o několik let dříve.
Rozrůstající se borůvčí postupně vytlačilo řadu druhů chráněných rostlin, ale i vzácných živočichů na ně vázaných.
Například srovnání map vegetace Velké kotliny z roku 1974 a o 35 let později ukázalo, že tam borůvčí rozšířilo svou plochu zhruba o 120 procent. Kromě snížení plochy zbytků trávníků se v průběhu této doby také druhově snížila jejich rozmanitost, ztratilo až čtyřicet procent druhů.
Obnova pastvy je žádoucí
O jejich návrat se ochránci přírody pokoušejí pravidelným sečením vysokohorských ploch už pět let.
„Sečení pomáhá trávníky opět rozšířit a propojit do větších celků. Projekt potrvá do roku 2023,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj. Obnova se týká zhruba pětadvaceti hektarů alpínských trávníků a vrací tam druhy, jako je několik druhů hořců a ostřic.
Obnovit druhově bohaté trávníky má i návrat pastvy na jesenické vrcholy. Například na Ovčárně.
„Po několika letech pastvy v kombinaci se sečením se ukazuje, že se druhové složení trávníků zlepšuje. Především se zvyšuje počet vzácných druhů rostlin, jako je koprníček nachový, zvonek vousatý nebo sasanka narcisokvětá,“ dodal Šaj.
