ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Fotolia

Domácího násilí v době opatření nepřibylo, pomoc obětem je však složitější

  • 0
Značného nárůstu počtu případů domácího násilí se obávali někteří odborníci v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru. Oběti domácího násilí se sice v karanténě často ocitly v složitější situaci, podle statistik ale zůstaly počty případů na stejné úrovni jako v předchozích letech.

„Krajsky a ani celorepublikově se podle oficiálních statistik míra domácího násilí příliš nezměnila. Počty oznámení na policii či množství vykázání byly dokonce nižší než o rok dříve. Ale je třeba brát v potaz i množství telefonátů na různé tísňové linky. Ne všichni totiž ohlašují domácí násilí přímo policii,“ popsala situaci krajská policejní preventistka Lucie Galiová.

V roce 2020 tak policisté v Moravskoslezském kraji přijali 888 oznámení týkajících se domácího násilí a vykázali z domácnosti 93 násilníků. Přitom o rok dříve to bylo 1 064 oznámení a 125 případů vykázání.

„Ani v intervenčních centrech neevidujeme viditelný nárůst či propad počtu těchto případů,“ uvedla Lucie Paprsteinová, vedoucí Intervenčního centra Ostrava, které pomáhá lidem ohroženým domácím násilím.

Konzultace takřka výhradně po telefonu

Podle jejích slov se ale výrazně změnily možnosti, jak obětem pomáhat. „Na jaře byl z důvodu vládních nařízení pozastaven osobní příjem klientů v sociálních službách s výjimkou služeb pobytových, a konzultace s uživateli jsme tak museli realizovat nejčastěji po telefonu,“ přiblížila Paprsteinová. „Chybělo přirozené navázání osobního vztahu s klientem, což je velmi důležitý aspekt při komunikaci s obětí domácího násilí,“ objasnila.

Hlouběji se situací lidí ohrožených domácím násilím věnoval průzkum Asociace pracovníků intervenčních center v ČR, který se zaměřil na období od začátku března do konce srpna loňského roku. Mapoval dopad karanténních opatření na průběh či dynamiku násilného soužití.

Ke změně chování agresora došlo v třetině případů. „Někde přitom situace vygradovala, jinde se dokonce zklidnila,“ podotkla k výsledkům průzkumu Paprsteinová.

Dopady na rodiny jsou daleko zásadnější

V případě zhoršení stavu oběti udávaly, že násilným konfliktům jsou více přítomny děti, nebo to, že jejich odchod ze vztahu byl přerušen opatřeními státu. „Jako důvod zklidnění situace ohrožené osoby uváděly nutnost společné kooperace při péči o děti, které nechodí do školy, potřebu zajistit bezpečí svých blízkých v seniorském věku, případně i řešení neutěšené finanční situace, kdy muselo docházet naopak ke spolupráci v rámci násilného soužití, “ popsala Paprsteinová.

Ta se obává, že by se situace mohla zhoršit po současné druhé vlně přísných opatření. „Oproti loňsku jsou dopady nynějších opatření na rodiny a vztahy daleko zásadnější. Také jejich dlouhodobost spojená s každodenní nejistotou a nulovým výhledem do budoucna může být devastující. V kombinaci s finančními stresy mohou do rodin s domácím násilím přinést další eskalaci,“ uvedla Paprsteinová.

Možnost dalšího nárůstu případů připouští i policejní preventistka Lucie Galiová. „Je možné, že dopady koronavirových omezení se projeví později. Často se stává, že nějakou dobu trvá, než oběť domácí násilí oznámí. Svou roli v tom hrají osobní strachy, obava ze ztráty jistot, ze ztráty bydlení. Oběti tak dlouho váhají a vše oznámí, až když dojde k eskalaci násilí v míře, kterou už nedokážou snést,“ nastínila Galiová.