Zmínky o téměř zapomenutém divokém odsunu krnovských Němců zaujaly novináře a publicistu Pavla Šubu natolik, že se pustil do pátrání po archivech i za vzpomínkami stále žijících pamětníků a věnoval této události knihu Na sudetských horách se nezpívá.
| foto: archiv Pavla Šuby
Zmapoval divoký odsun Němců. Jsou s tím srovnaní víc než Češi, říká publicista
Asi týden strávili v lágru pod Cvilínem. Poté, konkrétně 22. června 1945 v pět hodin ráno, museli pěšky bez jídla a pití vyrazit na více než sto kilometrů dlouhý pochod přes Jeseníky. Zmínky o téměř zapomenutém divokém odsunu krnovských Němců zaujaly novináře a publicistu Pavla Šubu natolik, že se pustil do pátrání v archivech i za vzpomínkami žijících pamětníků.
Ze tří tisíc žen, dětí a starců z Krnova jich takzvaný Hungermarsch přes Vrbno pod Pradědem, Videlský kříž, Domašov, Jeseník, Vikantice a Staré Město do Králík na Orlickoústecku podle odhadů každý desátý nepřežil. Pavel Šuba věnoval této události knihu Na sudetských horách se nezpívá.
Jak jste se k tématu takzvaného hladového pochodu z Krnova dostal? Díky první knížce z prostředí Jeseníků Klíč k Morgenlandu, která je o zaniklé osadě u Malé Morávky. Psal jsem ji tři roky, a když jsem si pro ni dělal rešerše, mimo jiné jsem narazil na informaci o hladovém pochodu. Zaujala mě natolik, že jsem si ji odložil, abych se jí mohl věnovat později. Překvapilo mě, jak málo se o tom pochodu psalo a mluvilo.
V její rodině se o tom velmi podrobně mluvilo skutečně dlouhou dobu, takže také vypráví spoustu detailů. Třeba o sousedce, kterou před očima její rodiny zastřelili v příkopu.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
