Pohled na Šumperk, město v podhůří Jeseníků.

Pohled na Šumperk, město v podhůří Jeseníků. | foto: www.infosumperk.cz

Družby se slovenskými městy přežívají, aktivní jsou jen některé

  • 5
Města z Olomouckého kraje v dobách totality na pokyn komunistické strany navazovala takzvané družby se slovenskými obcemi. Mnohé kontakty, jako třeba mezi Šumperkem a Prievidzou, vydržely – už v podobě partnerství – dodnes. Jinde ale spolupráce zcela zanikla.

Návštěvy delegací, výměnné pobyty úředníků i obyvatel či stavba kopie bazénu. Taková dědictví zůstala zachována do dnešních dnů z dob hluboké totality, kdy bylo jednou z povinností správného českého či moravského města mít družbu se slovenským protějškem. 

Někde ve spolupráci aktivně pokračují a některá přátelství přetrvala i po desítkách let, jinde po revoluci družba upadla v zapomnění.

Zřejmě nejaktivnější je partnerství Šumperka se slovenskou Prievidzou, které vzniklo v 70. letech.

„Tehdy z nařízení okresního výboru KSČ muselo mít každé město partnera na Slovensku. V 70. a 80. letech jsem chodila do šumperského dětského sboru a se sborem z Prievidze jsme se potkávali pravidelně,“ vzpomíná mluvčí šumperské radnice Soňa Singerová.

„Bylo to moc fajn. Měla jsem ve slovenském sboru kamarádky, které u nás při výměnném pobytu spávaly, dodnes si pamatuji jejich jména,“ dodává.

Návštěvy festivalů i spolupráce poraden

Šumperk s Prievidzou pořád spolupracuje v mnoha oblastech.

„Města pořádají společné sportovní akce jako fotbalový turnaj mládeže, úzká spolupráce panuje také mezi basketbalovými týmy. Díky společným projektům také vznikla v Šumperku expozice o čarodějnických procesech, Čarovný les a mnoho dalšího,“ vyjmenovala Singerová.

Zástupci slovenského města také pravidelně přijíždějí na Slavnosti města, festival Blues Alive či na Mezinárodní folklorní festival, naopak Šumperští se účastní třeba Baníckeho jarmoku v Prievidzi. 

Na jaro se také připravuje návštěva úředníků a starostů z obcí Šumperska na třídenním setkání regionu Horní Nitra, kam Prievidza spadá. Úředníci a starostové zde budou čerpat informace a vyměňovat si zkušenosti.

Zajímavým počinem pak byla Cestička k úspěchu, jehož partnery byly kromě obou měst mateřské školy a pedagogicko-psychologické poradny. Projekt byl zaměřen na podporu a rozvoj vzdělávání pedagogů školek v oblasti péče o mimořádně nadané děti.

V Handlové postavili dvojče zábřežského bazénu

Naopak spolupráce blízkého Zábřehu s Handlovou se v posledních letech omezila jen na vzájemné návštěvy jednou ročně. Obě města přitom pojí netradiční zajímavost.

„Projekt našeho krytého bazénu postaveného v 70. letech se líbil vedení Handlové, takže tam postavili kopii. Kdo chce vidět, jak vypadal náš kryťák, může se zajet podívat tam,“ popsal František John, starosta Zábřehu, kde už mají několik let nový krytý bazén.

„Spolupráce nebyla přerušena, ale po roce 1989 nefungovala. Před pěti lety se ji podařilo znovu nastartovat, teď se snažíme připravit projekty. Vzájemné návštěvy jednou ročně jsou málo,“ uznává John.

Výrazně aktivnější je Přerov, který v 80. letech navázal družbu s Bardejovem a v roce 2009 spolupráci změnil na partnerství.

„Od té doby se konaly třeba výměnné pobyty úředníků, připravili jsme také společně projekt, který spojoval všechny generace od studentů po seniory,“ nastínila mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.

Kromě toho se dvakrát do roka setkávají představitelé měst. „Naši slovenští přátelé k nám jezdí v létě na svatovavřinecké hody, my k nim zase na Bardejovský jarmok,“ shrnula Chalupová, která si v dětství dopisovala se svou bardejovskou vrstevnicí Adrianou.

„Několik let jsme si psaly a posílaly si o Vánocích dárky stejně jako další školáci. Také jsme se osobně potkaly na setkání našich škol,“ popsala Chalupová s tím, že řada takových přátelství přetrvává dodnes.

V Žilině mívali Olomouckou ulici

Podobné je to v Prostějově, který před rokem 1989 uzavřel družbu s městem Vysoké Tatry. I ta přetrvává dodnes, smlouvu slavnostně obnovili představitelé obou měst v roce 2008.

„Partnerství se týká vzájemné pomoci při propagaci cestovního ruchu, spolupráce škol a výměny kulturních souborů v rámci akcí Wolkerův Prostějov a Wolkerova Polianka,“ sdělila mluvčí magistrátu Jana Gáborová.

Právě básník Jiří Wolker byl a je spojovacím prvkem. Slavný prostějovský rodák se totiž kdysi léčil v Tatranské Poliance, která je dnes součástí města Vysoké Tatry.

„Kdysi jsme poměrně intenzivně spolupracovali a po určité době útlumu se nám podařilo opět oživit komunikaci a obnovili jsme kontakty. Naše spolupráce by se měla týkat především kulturní oblasti, jde hlavně o vystupování našich organizací a spolků na Slovensku a obráceně,“ řekla Gáborová.

Nejvíce upadly po revoluci olomoucké družby, jež mělo krajské město s Žilinou a Rožňavou.

„V Žilině byla dokonce na památku tohoto partnerství pojmenována ulice Olomoucká. Dnes už je ale přejmenována na ulici Pavla Orsága Hviezdoslava,“ nastínil olomoucký kronikář Luboš Kalusek s tím, že v Olomouci na oplátku dostala ulice jméno Rožňavská.

Družební smlouva s oběma městy nebyla nikdy zrušena, takže formálně platí dosud. Fakticky už ale desítky let nefunguje. „Žádné záznamy o tom, proč styky skončily, ale nejsou,“ sdělil mluvčí magistrátu Michal Folta.