„Šumpersko a Jesenicko jsou oblasti se strukturálními problémy, ale na druhou stranu plné příležitostí a možností, což dokazují zdejší úspěšní podnikatelé. Ti lidé jsou zárukou toho, že region si v mnoha ohledech pomůže sám, na druhou stranu vidím, že na jiných místech musí pomoci stát,“ řekl Pavel.
Dále zkritizoval systém dotací. „Pro strukturálně postižené kraje je jasně nastavená pomoc, ale kraje, které mají takovou „jen“ část, jakou je právě Jesenicko, tak ty peníze rovněž potřebují. Systém dotací obecně není dobře nastaven a spíš zhoršuje, než zmenšuje rozdíly mezi regiony,“ poznamenal.
Starostové na setkání v Loučné nad Desnou podle prezidenta přišly také s řadou konkrétních podnětů. „Poskytli mi řadu cenných námětů, které mi dávají silnější argumenty pro jednání s vládou,“ dodal Pavel.
Mezi lidmi, kteří přicházeli prezidenta napříč regionem pozdravit, se ozývaly také zklamané hlasy. Třeba že je prezident nepozdravil, neprohodil s nimi aspoň pár slov.
„Program byl sestavený doslova na minuty, takže nebylo možné se s lidmi pozdravit, pobavit se s nimi na ulicích. K tomu posloužila beseda v Javorníku, která byla součástí programu,“ vysvětlil Pavel.
Flanelová revoluce
Prezidentův úterní program začal na Jesenicku návštěvou firmy WOOX, která vyrábí oblečení pro volný čas. Ta má na svědomí i z předvolební kampaně známé kostkované flanelové košile.
Šéf společnosti WOOX Daniel Artz uvedl, že poté, co se prezident během kampaně objevil v jejich flanelové košili, spadl firemní web. „Potom šel prodej flanelek nahoru, ale my nemáme dostatečné kapacity pro navýšení výroby,“ popsal šéf firmy.
Návštěva prezidenta Petra Pavla v areálu firmy WOOX v Jeseníku. Ve flanelové košili majitel firmy Daniel Artz. Na Jesenicko Pavel zavítal druhý den své návštěvy Olomouckého kraje.
„V životě by mě nenapadlo, že z jedné z mých nejoblíbenějších košil z dětství nakonec uděláme takový hit,“ řekl k tomu pro ČTK prezident.
V Jeseníku pak prezidenta přivítali chlebem a solí právě i flanelovou košilí. „Jste progresivní firma,“ pochválil je prezident. Majitel společnosti mu pak vysvětlil, že fungují v areálu bývalé továrny, kterou postupně rekonstruují.
Školu ocenil za progresivní metody
Odtud prezidentský pár zamířil do základní školy ve Vápenné na Šumpersku. Tu si Petr Pavel vybral proto, že ho její děti po zvolení do funkce pozvaly.
„Vím, že se ve škole používají moderní a progresivní metody. Rozhodně je to dobrý příklad hodný následování,“ pronesl na místě Pavel.
„Vybral jsem si ji proto, že je to škola, ze které mi děti poslaly pozvání v době, kdy jsem byl zvolen. Je to škola, která může být v mnoha ohledech příkladem pro ty ostatní,“ uvedl pro ČTK prezident.
Návštěva prezidenta Petra Pavla a jeho doprovodu v Základní škole Vápenná během druhého dne jeho návštěvy Olomouckého kraje, 31. října 2023,
Místní školáci se prezidenta ptali, jak jezdí na motorce, co má rád k jídlu a na další věci. Prezident od nich získal také dárek, kterým je úniková hra o tom, jak se dostat přes Červenohorské sedlo do Prahy.
„Řadu dárků, které Pavel ve Vápenné dostal, děti také samy vyrobily,“ uvedl z místa reportér MF DNES Rostislav Hányš. „Pan prezident z nich měl velkou radost,“ doplnil Ředitel Základní školy Vápenná Zdeněk Hořava.
Času bylo málo
Ten si návštěvu prezidentského páru velmi pochvaloval. „I děti byly hodně nadšené,“ pronesl. „Na jejich dotazy bychom ovšem potřebovali mnohem více času, ale toho bylo málo.“ Dodal, že pro školu s téměř 250 žáky šlo o mimořádnou událost, tak vysoký představitel státu tam totiž nikdy nepřijel.
Podle ředitele byla škola ve Vápenné do prezidentského programu návštěvy kraje škola vybrána i proto, že nabízí jak klasické vzdělávání, tak alternativní montessori výuku ve všech devíti ročnících. „ Montessori výuka u nás probíhá už od roku 2015. I díky tomu má ZŠ Vápenná dobré jméno i za hranicemi okresu Jeseník,“ dodal Hořava.
Následně se Petr Pavel vydal na oběd se starosty Jesenicka a Šumperska v Loučné nad Desnou, navštívil i ruční papírnu ve Velkých Losinách. Nakonec ho čeká ještě debata s příslušníky olomouckého Velitelství pozemních sil armády.
Dvoudenní návštěvu regionu zahájil prezident v pondělí ráno oproti svému předchůdci Miloši Zemanovi poněkud netradičně na olomoucké filozofické fakultě, kde se setkal s vedením a debatoval se studenty. Teprve poté zamířil na hejtmanství, jež dříve bývalo první zastávkou.
30. října 2023 |
První dáma Eva Pavlová měla v pondělí dopoledne zčásti vlastní program, otevřela v olomoucké Pevnosti poznání Centrum pro řešení konfliktů a mediaci. Zřídila ho právnická fakulta Univerzity Palackého, zaměřeno je na řešení konfliktů, mimosoudních metod řešení sporů, vyjednávání a mediaci.
Odpoledne se pak prezidentský pár přesunul na Jesenicko, kde absolvoval setkání s patrioty a poté debatu s lidmi v javornickém kulturním domě. Odpověděl při ní mimo jiné na otázku ohledně tunelu pod Červenohorským sedlem. „Při stávající legislativě a pokud by byly zdroje, tak je to otázka deseti a více let. Ale zdroje jsou otázkou výkonnosti celé naší ekonomiky; na velké projekty asi v následujících letech příliš nezbude,“ nepotěšil tazatele prezident.
Setkání s vojáky
Debatou s příslušníky Velitelství pozemních sil v Olomouci například o principu kolektivní obrany států NATO zakončil dnes prezident Petr Pavel dvoudenní návštěvu Olomouckého kraje. Původní čas na setkání s vojáky byl zkrácen na polovinu, prezident se tak dostal jen k odpovědím na několik dotazů, které se týkaly například bezpečnostních opatření a zahraniční politiky.
Prezident Petr Pavel se zdraví s velitelem pozemních sil generálem Náhončíkem.
Vojáci se jej ptali například na článek 5 Severoatlantické smlouvy, princip kolektivní obrany států NATO. „Vyhlášení článku 5 je vždy politickým rozhodnutím a neznamená to, že když dojde k otevřené agresi vůči některému z členských států, že se automaticky spouští kolektivní obrana podle článku 5. To, co se spouští, jsou krizová opatření, která nepodléhají politickému rozhodnutí a je potřeba na ně reagovat neprodleně,“ uvedl prezident.
Vrátil se i ke svému nedávnému prohlášení o možné změně hlasování ve společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropské unie, která byla podle něj některými politiky dezinterpretována.
Právo veta
„Nikdy jsem neřekl, že by se Česká republika měla vzdát práva veta. V souvislost s rozšiřováním Evropské unie je však nezbytné, abychom přehodnotili poměr rozhodování většinovým hlasováním a vetem. Můj argument byl, že když budeme pro rozšíření unie, bez reformy je to iluze. Zachováním stávajících pravidel by se organizace stávala méně a méně efektivní,“ uvedl prezident.
Komentoval i současnou připravenost Česka a potřebu ostražitosti. „Dnes jsme v situaci, že jak se čas od konfliktu s přímou zkušeností prodlužuje, stále hůře si dokážeme představit nějakou oběť,“ řekl. „Když se díváme na to, co se děje na Ukrajině, v Izraeli, na mnoha jiných místech ve světě, pravděpodobnosti konfliktu v Evropě sice není tak vysoká, ale vyloučit ji nemůžeme. Když ale náčelník generálního štábu hovoří o možnosti mobilizace, je to jako vytáhnout červený hadr na býka. Všichni řeknou, že chtějí mír. Kdo by ho nechtěl, ale zároveň je nutné s možným konfliktem počítat,“ podotkl.
Pavel od lednového zvolení prezidentem navštívil přes polovinu krajů. V návštěvách chce pokračovat i poté, co objede všech čtrnáct.
30. října 2023 |
