Dlouhodobý nedostatek srážek nepomohly napravit ani deště z konce srpna a začátku září.
„Na konci července bylo zasaženo půdním suchem 75 procent území, v polovině srpna to bylo 40 procent. Díky srážkám došlo k nasycení svrchní půdy vodou, tato vláha však pomůže především vegetaci a nedostane se hluboko do podzemí. Hladiny podzemních vod jsou dál pod normálem,“ informovala Martina Součková z Českého hydrometeorologického ústavu.
Postupný úbytek vody ve studánkách a pramenech v regionu za poslední léta zaznamenal například Tomáš Hradil z jesenického Hnutí Brontosaurus. Parta nadšenců pod hlavičkou hnutí se stará o některé studánky v okolí jesenických lázní.
„Rok od roku pramenů v lázních ubývá. Proto se snažíme najít jiné zdroje a přivést do nich vodu, aby zase tekly,“ uvedl Hradil. Situace však podle něj není úplně beznadějná.
„Staráme se taky o studánku v zaniklé osadě Zastávka na Jesenicku. Snad tři čtyři roky v ní nebyla voda, teď už tam zase teče, i když jen málo. Přece jen jsou místa, kde je letos trochu vlhčeji a hned se to projeví,“ pochvaluje si Hradil.
Vyschl pramen Peklo i studánky na Tršicku
Výjimkou je i studánka svaté Anny ve Staré Vodě, kterou opečovávají skauti z Velkého Týnce na Olomoucku.
„Je pravda, že je už čtyři roky sucho, ale studánka zatím stále teče a máme informace i z historie, že dosud nikdy nevyschla. Zřejmě je tady zvlášť dobrý a vydatný pramen. Doufáme, že přežije i další suché roky,“ přemítá vedoucí týneckých skautů Jakub Hadaš.
Dobré zprávy naopak nepřinášejí značkaři, kteří mají přehled o studánkách a pramenech v blízkosti značených turistických tras, o něž se starají.
„V Rychlebských horách, kde vždycky byl vody dostatek, vyschl jeden z nejznámějších zdejších pramenů, nazývaný Peklo,“ říká šéf šumperských a jesenických značkařů David Mičunek.
Do života studánek a pramenů nemilosrdně zasáhl i kůrovec a kácení smrků. Tam, kde jsou nyní holiny a potrvá roky, než naroste nový les, se rychleji ztrácí voda. Potvrzuje to například značkař a turista Milan Kratochvíl z Přerova.
„Třeba v oblasti kolem Tršic na Přerovsku se hodně kácelo a studánky se tam doslova ztratily,“ nastínil.
Dobrovolnická databáze vede v regionu 324 studánek a pramenů
Tyto drobné zdroje vody jsou přitom velmi důležité pro živočichy, kteří z nich mohou pít. Dále pak slouží lidem k občerstvení na cestách a mnohé z nich jsou i atraktivními turistickými cíli, jako třeba Vřesová studánka v Jeseníkách, ve které je naštěstí stále vody dost a výletníci se tak u ní mohou osvěžit.
V současné době je v Olomouckém kraji registrováno 324 pramenů, většina z nich je v severních částech regionu na Jesenicku a Šumpersku, řada z nich je však vyschlých. Jedná se přitom pouze o vodní zdroje evidované v Národním registru pramenů a studánek.
Tento volně přístupný seznam zřizuje spolek Mladí ochránci přírody a díky registraci se mnohé studánky povedlo zachránit. Do databáze totiž může pramen zaznamenat každý, tedy i ten, kdo o něj nechce nebo aktuálně nemůže pečovat.
Díky seznamu se ale o studánce mohou dozvědět jiní zájemci o její údržbu. Nad vodním zdrojem si lidé mohou vzít i takzvaný patronát. Zavazují se tím, že budou o studánku řádně pečovat, zvelebovat její okolí či i testovat kvalitu vody. Mohou získat i finanční příspěvek na materiál nutný k udržování okolí a opravám nebo na provedení laboratorního testu, zda je voda pitná.
„V dnešní uspěchané době však význam přírodních zdrojů vody pomalu zaniká. Po staletí udržované studánky pustnou, mnohé kvůli nedostatku vláhy vysychají. Je to škoda, voda do krajiny patří,“ uvedl Michal Kulík, koordinátor kampaně Zachraňme studánky z Mladých ochránců přírody.
Podle něj je dobré pečovat i o zdroje, jež jsou nyní bez vody. „Nikde není psáno, že se ve vlhčích letech pramen neobnoví. Studánky navíc udržují ‚historickou paměť‘ krajiny. Péče o ně je perfektním programem pro kolektivy, rodiny i jednotlivce se vztahem k přírodě,“ shrnul Kulík.
