Dojetí na něm bylo vidět už na tatami, když Krpálek vítězně zvedl ruce nad hlavu.
Pak rovněž, když přišel mezi novináře.
Jak by ne, vždyť jeho svěřenec dokázal něco co nikdo předtím.
Trenére, jak jste celou soutěž viděl?
Vyvíjela se docela dobře. Nejprve jsme čekali na soupeře a Lukáš si přál myslím Němce, kterého dvakrát porazil, z Íránce měl trochu obavy. Ale říkal jsem mu, že když bude držet pozici levá, levá, tak to musí takticky klapnout. Klaplo, i když říkal, že byl ukrutně silnej, takovej podsaditej silák.
Nevím, jestli mi to všechno dojde. Je to krásný, zářil unavený, ale zlatý Krpálek |
Ve druhém zápase přišel Uzbek Oltibojev.
Očekávali jsme Grola, ale pro něj to byla poslední soutěž a neustál to. Uzbek v prvním zápase zahodil Mongolce, potom za pár vteřin Grola, ale papírově to byl hratelný soupeř, i když tím, co tady předváděl, tak to bylo velice náročné. Krpoš ho pojmenoval vzpěračem, byl to další extrémní silák.
Přesto si s ním váš svěřenec poradil. V semifinále přišel Japonec Harasawa, kterého tady před dvěma lety Krpálek porazil ve finále mistrovství světa.
Věděli jsme, že Harasawa útočí převážně chvatem uči mata a taky pozičně a že když tohle Lukáš uhlídá, tak ho utahá, někde nachytá na skóre. Lukáš je totiž dobrý zemař, ale s Japoncem mu to nejde, on totiž strašně dobře brání a my nevíme, v čem to je. Každopádně Lukáš opět neudělal chybu, celé utkání byl lepší a měl i dobré, tvrdé a silné útoky. Až se to jedno o soto gari ujalo a bylo z toho vítězné warazi v prodloužení.
A ve finále čekal muž, který Krpálka dvakrát porazil – Guram Tušišvili.
Byly velké obavy, protože Tušišvili je výbušný. Zahodil ho vždycky do minuty, minuty třicet, takže úkolem bylo přečkat první polovinu dobrým taktickým bojem, což se povedlo, a výbušně-silový Tušišvili šel po polovině se silami lehce dolů. Nebyl už tak rychlý a začalo se to překlápět.
I když dostal Krpálek dvě napomenutí?
To bylo v pořádku, byl pasivní. Ale my jsme byli v klidu, protože jsme věděli, že Tušišvili začíná zpomalovat. A skončilo to, jak to skončilo. Lukáš zablokoval jeho pomalejší útok a šel rovnou do kontru, z čehož následovalo vítězné držení.
Už před finále říkal, že spokojený ještě není, že chce zlato. Bylo to hodně důležité?
Určitě, i když obavy z Gruzínce byly velké. A to ne proto, že by Lukáš nechtěl vyhrát nebo že by ho to svazovalo. Bál se, že on je kdykoliv schopný ho hodit na ippon. Jenže Lukáš pak předvedl výkon, jaký předvedl. Dokonalý.
Krpálek to dokázal! Ve finále udolal Gruzínce a slaví druhé zlato z her |
Takže šlo o vítězství taktiky?
Vždycky je to o taktice. Ty nejlepší si prohlédneme na videu, co jim nesedí, s čím mají problémy, jakým způsobem je ostatní porazili, to dáme dohromady se stylem boje Lukáše a on to tam tímhle zázračným, neuvěřitelným způsobem dá. Naprosto eliminoval veškeré techniky, způsob boje soupeře, neudělal jedinou chybu. To byl klíč k úspěchu. Navíc, čtyřikrát dokázal skórovat, což je hodně dobrý. Tady se navíc moc netrestá, bylo potřeba bodovat na zemi nebo udělat chvat. A Lukáš byl dobře kondičně připravený, pracoval na technice.
Kterou z těch dvou zlatých medailí bylo těžší získat?
Asi bych je nedával na žebříček, jsou… ani jedna nebyla těžší, ony byly obě hrozně těžký.